Koř. Efez. 5, 26; – trpelywoſt Vít. 98ᵇ (vedle trpyelywe t.), Brig. 120ᵃ (tu často); –
pen- m. pěn-; na př. peniez nč. peníz proti stsl. pênęzь; – zczyepenyegye part. Modl. 16ᵇ, zczyepenyly ŽPod. Moys. 15, nč. zcepeněti, stsl. cêpên-; – kuropenie Koř. Mart. 13, 35; – penkawa Lact. 285ᵈ; – pest- m. pěst-, peſtuna Lact. 76ᵇ (vedle pieſtun t. 46ᵈ a j.); – svet- místo svět-; na př. po ſwetu DalC. 7, na ſwetye MastDrk. 47, ſwetu PassKlem. 71ᵃ, přěd ſwetlem ŽWittb. 126, 2, ſwetloſt t. 37, 11, z ſwetloſti JiřKlem. 1, ſwetloſty MastDrk. 20; –
vec- m. věc- v slovese věcěti, zejména v jeho aor. věcěch ; tu zaniká jotace záhy také v slabice -cě- a jest vecech atd. m. věcěch; slovo toto ztrácelo záhy svůj význam realní, klesalo ve význam slovce pouze uvozovacího, a tím zároveň podléhalo mimořádným změnám hláskovým (jako řiech-řéch, v. doleji); doklad s jotací v slabikách obou znám jediný: kněz wieczie DalH. 41; doklady s jotací v slabice první jsou: Boleslav viecze DalH. 30, Ježúś wiece dixit Hrad. 47, wiece Pilat Koř. Mat. 27, 67; s jotací v slabice druhé: weczie ŽWittb. Deut. 20, weczie Přěmysl DalHr. 8, dci vecie DalH. 42, wecie AnsW. 4ᵇ, BiblB. Mark. 7, 29, weczye Hrad. 62ᵃ, weczie t. 20ᵃ, weczye Alb. 91ᵇ, wecye Krist. 96ᵃ, wecyeſta Pass. 284, t. 354, wecieſta Krist 108ᵃ, weciechu Pass. 310, wecziechu Hrad. 89ᵇ, ML. 76ᵃ, weciechu BiblB. 8, 5 a j.; ale valná většina dokladů starých má vece-: weczech Kruml. 482ᵃ, Comest. 258ᵇ, wecze Jid. 109, Pil. d, ApD. b, svD. 32, kněz vecze DalH. 40, kněz wecze DalC. 76 a j. (v DalC. vždy tak), weczechu Ans. 3, weczechu ChelčP. 88ᵇ atd.; –
ved- m. věd-; na př. abych wediel ŽKlem. 28ᵇ, newediel ſem t. 24ᵃ, by newediel Ol. Lev. 4, 13, jižto sú neuedyeli t. Deut. 32, 17, weducz scientes Drk. 156ᵃ, we zpowedy ŽKlem. 94, 2, wzwez srdce mé scito t. 138, 23, wezte to všickni (vězte) ListVrat. 1371, ſwedeczſtwie ŽWittb. 18, 8, t. 118, 22, oſwedczawal Rožmb. 19; stč. adv. vedě, veď; srov. nč. dial. vedět (záp.-české a chodské); –
-vek m. věk: na př. czlowek, czloweczy, czloweczſtwie atd. v rkp. Rúd. (často a vždy tak); czlowek Vít. 1ᵃ, 17ᵃ, 31ᵃ, czloweka t. 14ᵃ, 16ᵃ, czloweku t. 15ᵇ, 16ᵃ, czloweczy t. 31ᵇ, czlowecze(n)ſtwye t. 91ᵇ atd. (ve Vít. často a vždy tak); srov. dial. človek BartD. 40 (hrozenk.); – ktokolywek Vít. 99ᵇ, kterekolywek t., kdyzkolywek ListVrat. 1371; –
-ven- m. věn; na př. orudie drzieuene Ol. Lev. 11, 32, t. 15, 12, ſſkrzyny drzieuenu t. 10, 1, drzewena Lact. 164ᵈ, oloweny t. 125ᵈ a j.; srov. nč. dřevený Us.; – stč. i nč. slovenský; –
vever- m. věver-, stsl. vêvera' srbch. vjeverica atd.; stč. i nč. vever-: vever Lact. 289ᶜ, wewerek NRada 1439, wewerzycze Nom. 70ᵃ, nč. veverka; – vež- m. věž-; na př. wezie Pass. 311, t. 484, wezi (sg. akk.) t. 311, t. 485, wezi (sg. dat. lok.) t. 347, t. 483, t. 484, t. 485; wezy PassKlem.
