příjem gen. příjmu atp., též objem a vodojem s odchyl. gen. -jemu atd.; – předložka k, ke, stsl. kъ, má -e ve spojení s bývalou slabikou jerovou, na př. ke čsti, ke cti, z kъ-čьsti; ke-mně, ke mnye Modl. 11ᵇ; ke-braniu, ke branyu AlxB. 1, 7; ke wſtani Kruml. 267ᵃ; – kbel z kъbelъ (pro jiné jaz. slov. je kъblъ základem); ze kbela Ol. Nura. 24, 7; – kel z kъlь, gen. kli culmus; odtud kléti, klíti praes. kleji; klíč, klíčiti; – kel gen. klu, z kъlъ, kly lvové ŽWittb. 57, 7; – kep masc. z kъpъ, gen. kpa, kpem Dač. Prostopr. 11ᵃ; kepka z kъpьka; – keř z kъŕь, gen. křě, nč. anal. keře atd., ve-kři atp.; kerz Krist. 3ᵇ, we krzy Koř. Skutk. 7, 35, nade krzem t. Mark. 12, 26; křijček Háj. herb. 354ᵃ, křoví; – klátí z kъlati, ve-klati, o jednoho kopie přěkla v druhého nóž do pěsti wekla AlxV. 1599;
– klnu stsl. klьną, vzeklnu, člověk wzeklne ŠtítOp. 19; – kněz z kъnęzь, ke knyezu DalC. 30; ale záhy a pravidlem je předložka bez -e, k-knězi Br. Lev. 23, 10 atd. (z kněz, v němž ъ bylo zaniklo v. § 140); – totéž jest předpokládati při kniha z kъňiga, z-knih, v-knihách atd.; – křest z krьstъ, gen. krstu, křstu, křtu, odchyl. křestu Pal. 5, 1, 173; beze-křtu, ke-křtu atp., beze krzſtu Štít. uč. 115ᵃ. ke krztu ChelčP. 162ᵃ, przede krzſtem Štít. uč. 114ᵇ, ze krzſtu Alb. 38ᵇ atd.; adj. křestný z krьstьn-; – dial. kret v. krt; – krev z krьvь, gen. krve; adj. krvavý; předložka vokalisována, když -r- bylo souhláskou: ve krvi (celek 2slab.) AlxB. 3, 18, we krwi Br. Isa. 9, 5, t. Gen. 37, 31 a j., ChelčP. 171ᵃ a j., we krwech Ol. Mich. 3, 10, ze krwe ChelčP. 19ᵃ a j., Br. Lev. 4, 25 a j., ſe krwi Kruml. 446ᵇ, ſe krwj Br. Lev. 19, 26 a j.; předložka je bez-e, když -r- bylo samohláskou: w-krwech (celek 2slab.) ŽKlem. 105, 38, w krwi ChelčP. 151ᵇ a j., s krwj
Br. Lev. 16, 15 atd.; proto též stč. zekrvaviti a nč. zkrvaviti atp.; – krt, dial. kret Šemb. 58 (slez.) z krъtъ, gen. krta atd.; krtice; – stč. ktvu m. kvtu z kvьtą atd., impt. ktvi, impf. ktviech, part. ktva, kvetl z kvьtlъ, fem. kvetla m. kvtla, subst. ktvenie m. kvtenie z kvьtenьje; nč. anal kvetu, kveta atd.; vzektvu z vъzъkvьtą, kněžstvo vzektve D1J. 6 Ff., vzektvenie t., nč. vzkvetu, vzkvetení; – kvet- v. ktvu; – leb stsl. lъbъ, gen. lbi a lba, ze-lbi atp., svatého lba Pass. 241, ze lby Mand. 94ᵃ, sſelbi (se-lbi) Rhas. 24; demin. lebka; adj. lebný, miesto lebne Frimb. Luk. 23, 33; – leh-, lehký lьgъk-; adv. lzě; subst. Lhota., lьgota, ze-Lhoty atd.; v nář. lašsk. jest Lihota, v. § 160, v slc. lehota, obtížná skupina lh- vedla k tomu, že se samohláska zachovala; – len stsl. lьnъ, gen. lnu atd., ze-lnu atd., adj. lněný; odchyl. anal. k Lnu Háj. herb. 97ᵃ a j., s Lněným semenem t. 87ᵇ a j.; dial. lnu i lenu, lnem i lenem Kotsm. 11, moc lenu, z-lenu, k-lenu, v-lenu chod. 37; – lesk- z lьsk-; subst. lesk z lьskъ, gen. anal. lesku atd.; pro žádaný gen. lsku atd. nemám dokladu; adj. lskavý, víšně jsú lſkawé Háj. herb. 328ᵇ, tvář lſkawau t. 348ᵃ a j.; lsknúti sě, bude ſie lſknuti ŠtítMus. lᵇ, łſknau ſe Br. Lev. 13, 25; lsknuť se BartD. 105 (lašsk.);
