c) Několikrát vyskytuje se v stč. zdlouženo začátečné e- po předložkách z-, v-. Mám tyto doklady: z eelamiczka svD. 11, z eegipta ŽKap. 79, 9, w eegyptye Pror. 16ᵇ, we Egyptie Lit. 2. Mach. 1, 10, ze Egipta t. 5, 11. Srov. změny podobné při a-, o-, u- v § 94, c) a j.
é se úží v í.
127. Na př. stč. řéci nč. říci, lémec-límec, kamének-kamínek.
Úžením nazýváme tuto změnu, poněvadž í je samohláska užší než é, t. j. při í je průlina v ústech užší než při é.
Změně té podléhá é v slabikách mékkých, na př. řéci-říci, hňésti-hnísti atd., – i neměkkých, na př. péci- ob. píct, kamének-kamínek atd. Po souhláskách tvrdých píše se ý m. í, na př. suchý stýblo, okýnko, stehýnko, dýlka atp., poněvadž by psaní -í dílem povaze českého pravopisu odporovalo (na př. v suchí, okínko atp. bylo by měkké í po souhláskách tvrdých), dílem k výslovnosti měkké svádělo (psané stíblo čtlo by se sťíblo atd.).
Rozumí se dále samo sebou, že změně té podléhá é všeliké, které čeština v té době má, když úžení proniká; tedy nejen ė původní, jako na př. v řéci říci, nýbrž i každé jiné, na př. vajéčko-vajíčko (*vajьčьko, é z ь), nařékati Háj. 364ᵃ– naříkati (stč. nařiekati, é sklesnutím jotace z ie), křidélko-křidýlko (křídlo stsl. krilo, é vložené) atd.
Příčinou zužování je délka. Neboť vyskytuje se jenom v slabikách dlouhých a nikoli v krátkých; v slabikách dlouhých vyskytuje se ve svých mezích pravidelně, na př. v češtině obecné je zúženo dlouhé é každé; v slovích příbuzných tu bývá, tu nebývá, podle rozdílné kvantity, na př. v inf. řéci-říci je slabika první dlouhá a proto zúžena, v řekl krátká a nezúžena, v dial. chod. je steblo, nest, pect krátké a proto nezúženo, v češtině obecné stýblo, nýst, píct dlouhé a zúženo.
V textech starých jsou doklady pro úžení é-í již ze stol. XIV: w dwoyduchim in diploide ŽWittb. 49, 14, navrať sliby twy t. 49, 14; ale tu i ve stol. XV jest jich pořídku, a teprve v XVI stol. rozmnožují se tak, že dosahují té míry, ve které se tato změna jeví v nč. jazyku spisovném. Čteme na př. dwa wyedenſki HusW. 19ᵇ, welikiho m. velikého Mill. 30ᵃ; chudyho ChelčP. 144ᵃ, vſwyho ſtolu t. 168ᵃ, zřídka v ChelčP.; mýnie (nč. méně) Háj. 70ᵃ, wzdýlij t. 29ᵃ, se třmi dýkami t. 330ᵃ (stč. déka), Slijzſka knižata t. 45ᵃ, wčijra t. 379ᵃ, dluhy zdraví t. 124ᵇ, wyſoky Mayto t. 469ᵃ, cely leto t. 246ᵇ, prawy ruky palec t. 19ᵇ, na wyſoky hoře t. 4ᵃ, zjevily se nieyaky ryby t. 340ᵃ, takowy užitky t. 85ᵇ, knížeti Opawſkymu t. 262ᵇ, po niekterym času t. 51ᵃ, po Swatym Petru t. 394ᵇ atd.; nýſti Puch. 213ᵇ na dýl t. 150ᵃ atd.; yadýrko Háj. herb. (1562), mijſtýčko t. 246ᵃ, miſtijčko t. 345ᵇ, na prkýnkách t. 87ᵃ, (vezmi) rýwu t. 383ᵇ, rý-
