á se mění dial. v o, někdy v u.
107. To se děje zejména v nář. lašském, BartD. 100–101. Na př. brána-brona, a podobně krova, słoma, płotno, kozani stč. kázanie, řodek, přotel, hłod (*hłád) gen. hładu, nospa, zokon, zovitka, pěšok, kołoř, mynoř, veseło roba, božo muka, pěknějšo růža, jo, nom, vom, dvanost, padesot, devoty, nojlepší (*náj-, a- před -j zdlouženo, srov. § 505), nojvic, utrocać, vydovać, vołóm vołoš vołó vołomy vołóce vołaju, zavołoj, zavołojće, 3. pl. hleďo viso klečo nośo modlo se, pość (pásti) pt. pos (pásł) fem. posła, vźoć (vzíti, *vzáti) vźoł vźała, vołoł (-áł) fem. vołała, kłod f. kładła, pod f. padła, hřoł f. hřała BartD. l. c.; jo mom řodku karafije Suš. 272.
Změna á-u děje se porůznu v témže nářečí před souhláskami -m, -n; žádané o- je tu před souhláskami nosovými změněno v u-. Na př. vrána-vruna, a rovněž tak žbun, barun, zumek, Junovice (Ján-), sum sama samo, znum znoš zno znumy …, jo mum, byvum, vołum atd. BartD. 101 a Šemb. 57.
Krátké a zaměněno v o v pamět, pamatovati: dial. pomať BartD. 62 (val.), pamatka t. 103 (laš.), pomatovať t. 62 a 103 (val. a laš.), pomatuju t. 86 (starojick.), pomatovat chod. 35, pomatuj si to Kotsm. 10 (doudl.) vedle pamjet t. Změna ta stala se trvám podle složenin po-mníti atp.; vědomí, že pa-mět, pa-matovati jsou složeniny, v jazyku ovšem netrvalo, ale příbuznost významová mohla je spojovati se složeným po-mnieti atp. a analogií tohoto mohlo vzniknouti i po-matovati atd.
V MüllB. psáno: zdrowa maria 618, poſdrowmy t., poſdroweny t., m. zdráva, posdrav-, a kozdy m. každý; vlivem polským.
Vedle pakostní atd. je také pokost-: dnú trpícieho, a druzí Čechové řekli by pokoſtníeho neb pokoſtníka, od pokoſtnicie té nemoci, jíž řiekají pokoſtnicie HusPost. 172ᵇ, pokoſlnicy Háj. herb. 368ᵇ, pokostnice chod. 35: mylnou etymologií, jakoby z po- a kost.
Poznámky k a, á.
108. 1. Místo z-daleka, z-blízka, od-mala je dial. z-daleky, z-blízky, od-mały BartD. 34 (slov.), t. 10 (zlin.) a j. Není to změna hlásková a v y, nýbrž výrazy s -y vznikly analogií podle z-novy, z-mlady, z-předy atp.; o tomto pak z-novy atd. m. z-novu viz § 195. –
2. Také v tady-tudy, kady-kudy, někda-někdy, hnedka-hnedky atp. není změněno a v y neb u, nýbrž jsou to tvary etymologicky rozdílné.
3. V doudl. žádati-žoudati Kotsm. 7 střídá se á a ou. Totéž je v cárati-courati, čahati (ze sahati)-čouhati, šťárati (snad z něm. stören sthněm. stôren)-šťourati a j. Mám za to, že je to střídání napodobením tvarů stupňovaných: v třasu-trousiti (ę-ą), chrámati (neobratně, chromě choditi)-chroumati, pochroumati (chromým učiniti, ou z ō) atd. střídají se slabiky kořenné s a (á) a ou, podle toho také k žádati utvořeno žoudati