[63]číslo strany tiskuoskard, lit. skurdis motyka, tedy z oskъrdъ; – skrbiti, pol. skarb poklad, tedy ze skъrb-.
61 tl̥t z tъlt.
České hluk m. hlk[6] Za tl̥t bývá v češtině tlut, v.§ 229. ') Za náležité a stč. čr̥t, žr̥t, (t. j. čr̥-, žr̥- před souhl.) jest nč. čert, žert.
62. trt, tr̥t z trъt.
České brva, stsl. brъvь, je proti rus. brovь, pol. breŵ gen. brwı, lit. bruvis, tedy z psl. brъv-, – brzda, stsl. brъzda, rus. brozda, tedy z brъzda; – drhati, drhtati, stsl. drъžati tremere, rus. drožatь, pol. drzeć, lit. drugys zimnice, tedy z drъg-, – drv- v drvoštěp a v plur. drva gen. drev, stsl. drъva ligna, rus. drova, pol. drwa gen. drew, tedy z drъvo; kmen tento je z pův. drū-, srov. ř. δρύς, a z toho pak druu̯-, slovansk. drъv-. sing. dřevo stsl. drêvo je z dervo, lit. derva, – ochrnouti, stsl. chrъmnąti claudicare, ochrъmnąti claudum fieri, adject. chromъ, tedy z chrъm-. – krt, krtek, dial. kret, stsl. krъtъ, rus. krotъ, pol. kret, tedy z krъtъ; – krev gen. krve, stsl. krъvь, rus. krovь, pol. kreŵ gen. krwi, lit. adj. kruvinas, tedy z krъvь, – stč. ostrev gen. ostrve, z ostrъvь, ostrev DalJ. 74, – stč. stred gen. strdi, ze strъd- Mikl. Etym. Wtb. 327, vedle toho je také střed, srov. pol. stredz a strzedz a v. § 267, – stč. strhati proti strouhati, stsl. strъgati a strugati, tedy ze strъg-; – trest gen. trstı, stsl. trъstь, pol. trescz Małg„ lit. strustis stéblo Mikl. I³ 144, tedy z trъstь.
63. tl̯t, tl̥t z tlъt.
Stč. blcha, plur gen. blech (z blъchъ, odtud nč. blecha), stsl. blъcha, je proti rus. blocha, lit. blusa, je tedy z psl. blъcha; – hltati, rus. glotatь, lat. glutire, tedy z glъt; sem patří také klut, klutati;– chlup, slc. chlp, rus. chlopьe. ochlopьe, tedy z chlъp-, – jablko pl. gen. jablek = jablъkъ, tedy z jablъko, – klúb, kloub, slc. klb, souvisí snad s glob-, mrus. a srbsk. zglob articulus atd. Mikl. Et. Wtb. 66, a tedy z *klъb-; k tomu patří též klubko, stč. klbko Boh. 31ᵇ, slc. klbko; – kluk slc. klka floccus, stuppa, stsl. klъkъ, z klъkъ; – stč. plet vor gen. plti, stsl. plъtь, strus. plotь, koř pleu̯-, tedy z plъtь; – stč. plet kůže gen. plti, stsl. plъtь, rus. plotь, pol. płeċ gen. płci, lit. pluta kůra, tedy z plъtь, – stč. plvěti fluere, z koř. pleu̯-, tedy z plъvêti; – slza, stč. pl. gen slez, sloveso slož. vze-slziti z vъzъ-slъz-, tedy psl. slъza.
64. tr̥t z tьrt.
České brdo clivus, licium, stsl. brъdo, je proti rus. berdo, pol. bardo, je tedy z psl. bьrdo, – brhel pták, rus. berglezъ, pol. bargieł, tedy
![[63]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00075.jpg){kind=link}