Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<510511512513514515516517518>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[514]číslo strany tiskutaké křtalt m. kštalt z něm. Gestalt, a vřetečný m. všetečný, wrzeteczna opice Hod. 84ᵃ, není-li to omyl; – srov. změnu ř-š v § 271 a ž-ř v § 441.

4. š je změněno v ch, a to šč v chč v dial. chčestí, nechčestí, chčasnėj Šemb. 17 (domažl.) a chod. 51, chčebetat t.; – šv v chv ve chvastati v. švastati, žvastati; – srov. změny sc a sv v chc a chv v § 405 č. 4.

5. , mísí se v č, v. §§ 311 a 324.

Cizí š.

V slovích přejatých cizí š z pravidla zůstává, na př. šafář, šanovati z něm. schonen, šindel z něm. Schindel a to z lat. scindula (vedle scandula) Kluge 302, šum = pěna na víně, ze střhněm. schûm, schaum, a odtud i šum = zvuk (při pěnění), šuměti atd.; – v slovích z franc. bývá š často změněno v ž, na př. žampion, brožura, manžety, branže; – někdy je změněno v č, na př. čabraka něm. Schabracke franc. chabraque, čachr v. § 436, 1, čaloun z fr. chalon vlněná látka, čokoláda franc. chocolat, čuba vedle šuba Jg. střhněm. schûhe, čub demin. čubek a čupek chochol atp. Jg. z něm. Schopf.

š se přisouvá a odsouvá.

1. Přisuto jest š v škr- m. kr- v stč. škraboška, škravoška, skrawoſka Nom. 67ᵃ, proti staršímu a hojnějšímu kraboška, craboſka MVerb., kraboſka SlovKlem. 58ᵇ, kraboſſka Lact. 94c atd., a v dial. škřída BartD. 65 (val.), škručeť (kručeti) Btch. 440; o stč. škřemen v. skřemen a m. křemen v. § 407, 3; – dále v dbeč. škobrtať m. kobrtati Btch. 440; – v stč. ščmýra, krev ſſczmyry Comest. 143ᵃ a j., vedle obyčejného čmýra. – Přísuvky tyto mají proti sobě někdy opak v odsouvaném š, vznikly tedy zvratnou analogií: říkalo se škřidlice (m. skřidlice) a vedle toho i idlice, utvořeno tedy také škřemen (v. skřemen) ke emen atp., říkalo se ščpieti a vedle toho i čpieti, přiděláno tedy ke čmýra také ščmýra atd. –

Stč. icě caesaries, capilli vzniklo z kъk-ica, srov. stsl. kъkъ coma, a byl to tedy tvar náležitý, kczycie comae Ol. Cant. 5, 11 atd. Vedle toho bývá ticě, kſſticze Alxp. 5, kſſticzi Ol. Jud. 13, 9 atd., a to předpokládá, že bylo kščicě, se vsutým -š-. – Místo plaččivý je plačščivý, placzſcziwu Hrad. 33ᵃ. – O š v stč. čščicě m. ččicě, cſſcziczie Alx. Víd. 2060, v. § 311.

2. Odsuto jest š v kapléř m. škapléř, kaplerz Comest. 266ᵃ

O č- m. šč- v. § 435.

ž.

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).