[516]číslo strany tiskuV Hymn. psáno buohzí 2ᵇ m. buoží, buohzye 21ᵇ m. buožie atp., písař domníval se, že -h z buoh zde má býti také vyjádřeno.
Místo kž psáno kx n. x v iakx t. j. jakž Rožmb. 129, t. 138 a j., yakx t. 124, iaxto KlemK. 74 a j.
V textech starých píše se ž někde stejně jako z, někde se liší; o tom v. § 409.
ž a sykavka.
440. Když po ž následuje opět sykavka, tu bývají – mimo obyčejnou spodobu (§ 254) – změny následující:
1. ž-s mísí se někdy v s. Na př. božský, bozſki Krist. 33ᵃ a boský, o boſkych (věcech) Kruml. 448ᵇ, adv. boſki Ostr.; – božstvie, bozſtwie ŽWittb. 225ᵃ, Krist. 7ᵇ, a bostvie, vboſtui Ostr., boſtwij deitas Nom. 62ᵇ; – množstv-, mnozſtwie ŽWittb. 146, 4, mnożſtwie Ol. Ex. 9, 18, ot mnozſtwa ŽKap. 63, 3, a mnostv-, mnoſtwie Kruml. 424ᵇ mnozſtwo lida Ev. Seitst. Luk. 7, 11; – mužský, muzſkeho panstva Alb. 19ᵇ, adv. muzzſki viriliter Ol. 1. Mach. 2, 64, a musk-, začež bývá muzk-, muſkeho Lvov. 8ᵇ, bez muzkeho poznánie KristB. 5ᵃ, ktož muzky bojije AlbB. (na stejném místě s muzſky Alb. 90ᵃ). –
Tak mělo by také býti adj. slezký, Slezko, m. sležsk- Mikl. Et. Wtb. 306, z nár. jména Silingův (Šafařík); ale analogií vyvinulo se zde a jest ode dávna v obyčeji psaní slezsk-, v. § 429, 4.
2. Když jest mezi samohláskou a souhláskou sykavou, mění se ž v j. Srov. změny stejné sykavek jiných v §§ 401 a j. Sem patří změny žz-jz: lid bohatý vgzy ML. 60ᵇ t. j. ujzi m. užzi; – žs-js: veš kraj moy ſie tiem pronésti NRada 762 m. móž sě, doudl. ujsom tu Kotsm. 18 m. už-sem, bojský podkrk. 52 m. božský, tři sta ptáčku štěbetalo aj se hory zelenaly Suš. 749 m. až-se, (pták) dyj své vole nazobal Suš. m. když-své, srov. hluž. bojski, kńejski Mikl. II, 280; – žž-jž: oheň zaizzen jest ŽKlem. 77, 21 t. j. zajžen m. zažžen, zaizze sě hněv t. 78, 5 a j. pukléře ſeize ohňem t. 34ᵇ m. sežže, diábel rozeyze žádost Štít. uč. 45ᵇ m. rozežže, když sě jistba zayze ŠtítMus. 59ᵃ m. zažže, ohňem zayzieſe ſie t. 34ᵃ m. zažžieše sě, jsúci zayzena Otc. 25ᵇ m. zažžena, dóm nezayze sě Alb. 58ᵇ duom nezaizze se Kruml. 184ᵇ, tělo vyzzeme ML. 23ᵇ t. j. ujžeme m. užžeme, Saul chudé vgze Alb. 91ᵇ a ML. 60ᵃ m. užže (aor.), oyżenie adustionem MamVod. 25 m. ožženie atd.; ſeyzzy vše Štít. ř. 189ᵃ t. j. sejži (m. sežži, a toto ze sežzi, impt.); – žš-jš: naydrayſſi poklad Kruml. 456ᵃ m. najdražší, sbožie naydrayſſie t. 354ᵇ, spadáš v tieysi bydlo Baw. 79 m. těžší; – žč-jč v pójčiti nč. půjčiti m. póžčiti (a to z požitčiti = ku požitku dáti, slc. iter. požičať), iter. pójčěti, budeš poyczieti národóm mnohým Ol. Deut. 28, 12 atp., všeobecně -jč-; bývalé -žč- zachováno dialekticky: požčaj
![[516]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00528.jpg){kind=link}