[368]číslo strany tiskuodsutím zrcádko Jg., a z toho dále spodobením zrcátko Us. Taktéž nosidlo, nosidlko, nosídko, nosítko atd., a podle starších slov takových tvoří se pak nová přímo koncovkou -tko: voditi-vodítko, raziti-razítko atd.
7. Subst. učedník, mučedník. Na pohled zdá se, že by zde -dník mohlo býti z -nník; ale doklady svědčí, že bylo dříve učedlník, mučedlník, a z toho že vzniklo -dník.
8. -sn- místo -sln-. Na př. máslnice-másnice, řemeslník-řemesník Us., BartD. 16 (zlin.), Btch. 429.
9. Za ml̥k- bývalo milk-, mlik-. Z toho lze vynecháním l odvoditi stč. mik-, zmykly gſu dásně mé raucae factae sunt ŽWittb. 68, 4, prziemikni taceas t. 27, 1, ſem prziemykl silui t. 38, 3, prziemykly siluerunt t. 106, 29, a dial. myč, myčet Kotsm. 20 (doudl.) a zlin. 30.
10. Dialekticky vynechává se l z tázací spojky -li. Na př. esi Btch. 441 (dbeč.) a j. m. esli = jest-li; víš-i? m. víš-li BartD. 16 (zlin.); býł-y tam? m. býl-li (-y m. -i, poněvadž předchází tvrdé -ł) t. Po samohláskách vkládá se potom j-, na př. z daleko-li? jest daleko-i a z toho daleko-ji t., má-ji to? z má-i, má-li t.
11. Některá slova přejatá, která by měla míti dvě l (sr. § 275, b): na př. Vilém z Willielm, kudla z cultellus.
12. Některá slova přejatá, která by měla míti na konci samohláskové -l: na př. hand v soli KolW. 136ᵇ (XVII stol.) m. handl, Štanc KolB. 76ᵃ (1497, gen. Štancle) m. Štancl atp.
13. Porůznu v slovích jednotlivých: mlýn, mlynář-mýn BartD. 66 (val.), mynář t. a j., minář Btch. 429, menář Neoral 9; – lžíce-žíce, žice, žička Us., Kotsm. 15 (doudl.), chod. 44; – polštář-poštář, Sklenařice-Skenařice Šemb. 31 (podkrk.); – klnúti, klnul-knuć, knuł BartD. 110 (laš.); – jilm-im t. 65 (val.); – mha a letorast m. mhla a letorostl v. § 460 a 461; – tkadlec gen. tkadcze KolB. 117ᵇ (1498) m. tkadlce; – umrčí m. umrlčí; – lehkomysný KolN. 49a (1701) m. -myslný, Litomyským KolCh. 26ᵇ (1695) m. -myšlským; – zvoniti prepus m. præpuls (præpulsatio) dial. podkrk.; – a j.
n, ň.
288. Tvrdé n píše se literou n, na př. rana t. j. rána. Nom. 67ᵇ atd.
Měkké ň píše se
dílem bez označení měkkosti, na př. ranen t. j. raňen AlxŠ. 3, 13, proti nemu t. j. proti ňemu Pass. 275, otnads t. j. otňadž AlxH. 1, 6, wynal t. j. vyňal Modl. 48ᵃ, wynato t. j. vyňato Hrad. 41ᵃ, konowe t. j. koňové Pass. 484, wyeznom t. j. vězňóm AlxM. 7, 5, ohnowa mluva t. j. ohňová ŽWittb. 118, 14, k chwalenu t. j. k-chváleňú t. 118, 62, ku poſluchanu t. j. ku-poslúchaňú ŽGloss. 102, 20; –
![[368]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00380.jpg){kind=link}