[378]číslo strany tiskudiv Pass. 344, pro nenzto úraz t. 374, w niz hodinu Pass. 408, mezi nimazto řebříma t. 418, w nichto knihách Mat. 2.
Analogií mívá pak zájmeno jь tvary s ň- také mimo spojení s předložkou; na př. aby nim kauřil Háj. herb. 262ᵃ, t. j. ňím m. jím, nij se líčí t. 162ᵃ, ní m. jí. K analogickým těmto tvarům vede dekomposice: ve výraze s-tím atp. nalézá se rozložením předložka s- a instrum. tím, proto vidí se také ve s-ním jen předl. s- a instr. ním, a nalezený zde instr. ním béře se za tvar všude – tedy i mimo spojení s předložkami – oprávněný, jako je všude oprávněn instr. tím. –
K výrazům druhu do-něho atp. patří také mnohá slovce neohebná, která souvisí se zájmenným kmenem je- a mají ň za j. Na př. stč. vňuž, vniž; je to vlastně předložkový akk. sg. fem. v-ňu-že, vňuž t. mieru = quo modo, jenž ustrnul v adverbium s významem sicut, – poňadž, poňavadž, poněvadž, poňudž, ponidž..., doňadž, doňudž…, otňadž atd. (souvisí s kmenem zájm. je- tak, jako potad, potud atp. s km. to-).
Výjimky jsou některé jenom v jazyku starším a skoro jen při předložkách podružných. Na př. bliz: blyz gych DalC. 11; – podlé: podle geho rozbili sú stany Ol. Num. 2, 5, podle geho UmR. 90, Hrad 38ᵇ; podle nyeho Ol. Num. 2, 12, – miesto: jiní mieſto gich sú nastali Ol. Bar. 3, 19; – okolo: okolo geho ŽWittb. 96, 2, t. 75, 12, okolo gye t. 124, 2; okolo neho t. 17, 12 a j., – proti: prothi iemu DalH. 31, proti gemu Hrad. 84ᵃ, proti giemu Otc. 215ᵃ, proty gmu AlxV. 640, t. 1681, proti gie Ol. Ex. 34, 3, proty giey Pass. 293, protyw gvey Kat. v. 2240, proti gym ŽWittb. 22, 5, t. 34, 3, proty gym AlxV. 1131, proti gymzto Otc. 389ᵇ, vedle: proty nemu Pass. 249, Kruml. 85ᵃ a j.; – skrzě: (bóh) počě zkrziezie ieho veliké pomoci činiti DalH. 31, skrzě jej pokoj lidu dáti Kar. 90, ſkrze gey EvOl. 140ᵃ, vedle: ſkrrze ni (Hesteru) Štít. ř. 205ᵇ a j.
Výjimky po předložkách prvotných znám jen tyto: v tom městě, w gems súd bývá Rožmb. 18 m. v-ňemž, kdo z jich VJp. 60 m. z-nich, nad kým z jich t.
Výjimkou není, kde zájmeno tvaru j- následuje po předložce nesvé, kde tedy pád zájmena jь ku předložce té nepatří, na př. do jeho domu, v jich rukou atp.; ale i sem vniklo někdy n-: ſkrzie nehozto ſwatoſt Pass. 433, przied niehoz obličejem Otc. 6ᵇ, w nichze rukú in quorum manibus. ŽWittb. 25, 10.
b) V pádě předložkovém substantiv, která se začínají souhláskou j-, jest vloženo n v příkladě: jehož w nijeſly položili Štít. ř. 23ᵇ t. j. v-niesli, k nom. jěsli, jiesli. Odtud mohlo bývati něsli m. jěsli analogií také mimo spojení s předložkou, srov. aby ním kauřil Háj. herb. 262ᵃ m. jím. Tím způsobem dlužno vykládati ň- v slovích ňadra, ňemčina, ňemečský, stč. niestějě nč. nístěj, dial. ňehně: bylo dříve jadra, srov. stsl. jádro sinus, k tomu pády předložkové v-ňadřiech, za-ňadry atd., a odtud pak
![[378]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00390.jpg){kind=link}