lube[366]číslo strany tiskustecco a toto z lat. levisticum t., – dbeč. ľampa. ľábľék (bochník chleba), ľaterňa, ľutrija, ľuciper Btch. 416, – chvíle (-ľa) ze sthněm. hwila, – košile stč. košula z lat. casula, – míle sthněm. mîla střhn. mîle z lat. mîlia (passuum, sg. mille passuum; plur. milia passuum hojně se vyskytoval a obsažená v něm číslovka milia přejala se jako sg. fem.) Mikl. t. 110 a Kluge 228, – škatule z lat. scatula Mikl. t. 129 atd.; – někdy bývá l i ł, zvláště v koncovkách: kapitola devátá Mill. 9ᵃ a kapitule dvacátá t. 16ᵇ, ta kapla Pref. 26 a nč. kaple, rzehula EvOl. 26ᵇ a rziehule (sg. nom.) Otc. 70ᵃ, na iſrahela ŽWittb. 77, 21 a na iſrahele t. 124, 5 atd.
O cizím l v bibli Kralické v. § 281, 19; – o změně cizího l v j v. § 284.
l se přisouvá.
286. l je přisuto v laskominy, v. oskominy a voskominy Jg. Podle stsl. skomina stupor dentium, pol. skoma a oskoma, skomina a oskomina atd. je to složenina = o-skomina Mikl. Etym. Wtb. 301. o- změněno v la- snad nějakou mylnou etymologií.
Dialekticky říká se łuzky m. úzký, łudźić m. uditi Bart. 110 (laš.), łudźica m. udica Šemb. 60 (opav.), múłka m. múka BartD. 88 (starojick.), pałúz a pałúk m. paúz a paúk t. 31 (pomor.). V těchto nářečích říká se „obalováním“ uu m. łuh stú t. j. stuu m. stůł, a podle toho vzniklo zvratnou analogií łuzky m. úzký, pałúk m. paúk múłka m. múka.
Dále jest l přisuto mezi souhláskou retnou a následující samohláskou v příkladech: hrable m. hrábě Šemb. 53 (val.), slc.; – ustanovlený BartD. 65 (val.); – brablenec (mravenec) Btch. 429 (dolnobeč.), brableneček Suš. 553; – hříbla č. hříbě BartD. 58 (stjick.); – mlíč m. míč Kotsm. 14 (doudl.) a chod. 44. – Příklady hrable a ustanovlený upomínají na t. zv. vkladné l v slovanštině jihových. (sr. str. 311). – Místo vrabec je dial. vrablec Jg., brablec Šemb. 45 (mor.-horsk.), brabľec gen brabca adj. brabčí Btch. 429 (dolnobeč.); tu však srov. pol. wróbel gen. wrobla. sln. vrabec a vrabelj atd.: podle toho bylo vedle *vorbьcь také *vorblь, a v č. vrablec atd. je *vorblьcь atd. Taktéž je doudl. šťavlík = štovík ze šťavel.
Lašské kapłun a kapłan m. č. kapoun vzniklo mylnou etymologií. V témže nářečí je také cizí pumpa přetvořeno v płumpa BartD. 110.
l je dále přisuto v -dln- m. -dn-. Co je s-pravdou, je sъ-pravьdь-no = spravedno, a co je podle pravidla, je pravidlьno = pravidlno atd.; vlivem tohoto je také spravedln-, na př. ſprawedlny ŽWittb. 7, 12 a ſprawedlnoft Brig. 61. – Koncovka –dlný se ujala a je pak také vražedln- m. vražerdn-, wrazzedlny hněv Ol. Sap. 19, 3, wrazedlnyk Hrad. 87ᵇ, úředlník Us. atd.
V slabikách šklu- m. sku-: ob. šklubati m. skubati ČČMus. 1864, 336 (vých.-česk. a j.); – stč. oškludnúti, zaškludnúti, na př. vajcě, oſſkl̇udl̇a
![[366]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00378.jpg){kind=link}