Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<736737738739740741742743744>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Depalatalizace tʹt > tt

Na její rozsah ukazují střídnice r/ř za ŕ (např. stařec, starce; viz Gebauerův přesný popis na str. 332 n.), stav přehlásky ä > ě (jasný, patnáct) a stopy původní souhláskové měkkosti ve východomoravských dialektech (laš. kośec kosca, kuńec kunca atd.). Podle těchto svědectví se depalatalizovaly všechny měkké párové souhlásky kromě , z nepárových snad ć a ň. Depalatalizace proběhla před všemi tvrdými konsonanty pravděpodobně kromě labiál a velár a dále před nepárovými ć, č, š a snad i ň.

Příklady: památný < paḿätʹný, věrný < věŕný, jasný, časný < -śný, trnož < tŕnož; brdu < bŕdu // břdu (podle bředł < bŕьdlъ); orła < orła; rci < ŕci, kucharcě < -ŕcě; morský < moŕský, ciesarstvie < -ŕstvie; horčicě < goŕčica; menší < meňší; jěrňí < jaŕňí (přehláska podle jěř „jaro“), materní < -ŕňí apod.

Před labiálami, jak ukázal B. Havránek, depalatalizace pravděpodobně nenastala, a proto má pozdější čeština tvary třpaslek, hřmot, hřmieti atd. a v nářečích jsou tvary jako svaďba, huďba, młaťba, ťma, prośba // prošba. U depalatalizace před velárami dochází Havránek k závěru, že zde depalatalizace rovněž nenastala – proto tvary jako kuchařka, mlynářka // kucharka (vlivem dat.sg. kucharcě), ale není vyloučeno, že zde náběh k depalatalizaci také byl (srov. např. nář. kuřátko // kuřítko). Mohl zde působit také činitel slovotvorný – matení původních sufixů -ьk a ъk-. Nedostatek depalatalizace u netvrdého dokazují jednak pozdější památky, jednak nářečí. Je tam sice za původní často ł, ale to se dá vždy vysvětlit analogií, např. přátełský podle přáteł, tíłko podle těło apod. Velmi zřetelný náběh k ztvrdnutí projevujel jen tam, kde tvoří pobočnou slabiku před ostrou sykavkou, např. slza > słza, lstivý > łstivý, lze > łze, tkadlci tkadłci, sedlský > sedłský, lsknúti sě > łsknouti se, avšak zde asi nejde o depalatalizaci typu tʹt > tt, nýbrž o zvláštní vývoj pobočné slabiky (srov. Komárek, SaS 21,1960,182). Souhláska se tedy nedepalatalizovala při žádné z obou zmíněných depalatalizací, což přičítáme velkému fonetickému rozdílu mezi a ł, většímu než u ostatních dvojic měkkostní souhláskové korelace.

Pokud jde o relativní chronologii depalatalizace tʹt > tt, je jisté jen to, že proběhla až po zániku slabých jerů, tj. po 10. stol., a před přehláskou ä > ě, tj. již před 12. stol.

Vývoj slabikotvorných likvid

Gebauerův obraz vývoje slabikotvorných likvid trpí smíšením slabikotvorných likvid psl. původu se slabikotvornými likvidami novějšími a dále ne dost přesným rozlišováním slabikotvorných likvid tvrdých a měkkých, takže celkově je málo plastický. Jak vyplývá

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 8 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).