v adverbiích často bývá, na pr. vzdélí m. vzdéli, k-večerú nč. k-večerou m. k-večeru, večér ob. večír v. večer atd.; ale možná je také, že je tu příčinná shoda s rus. nom. gorá akk. góru, srov. Fischer v Jag. Arch. 3, 525.
3. Nejpatrněji jeví se shoda jistá české kvantity s ruským přízvukem ve slovích tvaru původního tert, telt a tort, tolt. Z toho je české trêt, tlêt a trat, tlat, a ruské teret, telet (tolot) a torot, tolot, srov. §§ 29, 30, 35, 36. Tu pak je pozoruhodno, že proti ruskému terét, telét, torót, tolót (t. j. když v těchto skupeních je přízvuk na slabice druhé) je v češtině dlouhé třiet nč. třít, tlét (tlít), trát, tlát, – a proti ruskému téret atd. (t j. když v těchto skupeních je přízvuk na slabice první) je v češtině krátké třět (třet) atd. Příklady :
za rus. terét, telét je č. třiet (zúž. třít), tlét (zúž. tlít): rus. meréža stč. mřiežě nč. mříž, rus. berémja stč. břiemě nč. břímě, rus. berëza stč. břieza nč. bříza, rus. peléva a polóva č. pléva Jg. (vedle pleva); –
za rus. torót, tolót je č. trát, tlát: rus. doróga č. dráha, rus. goróchъ č. hrách, rus. goróža Brandt Akc. 266 č. hráze, rus. korólь č. král, rus. koróva č. kráva, rus. korósta č. krásta, rus. morózъ č. mráz, rus. porómъ č. prám, rus. porógъ č. práh, rus. voróna č. vrána, rus. bolóto č. bláto, rus. solóma č. sláma, rus. vológa č. vláha; –
za rus téret, télet je č. třět (třet), tlet: rus. béregъ stč. břéh nč. břeh, rus. čérepъ č. střep, rus. dérevo stč. dřěvo nč. dřevo, rus. žólobъ m. žélebъ stč. žleb nč. žlab; –
za rus. tórot, tólot je č. trat, tlat: rus. bórovъ č. brav, rus. górodъ č. hrad, rus. dial. mórokъ č. mrak, rus. pórochъ č. prach, rus. svórobъ č. svrab, rus. vóronъ č. vran corvus, rus. gólodъ č. hlad, rus. gólosъ č. hlas, rus. chólodъ č. chlad, rus. pólozъ č. plaz, rus. sólodъ č. slad, rus. vólosъ č. vlas, rus. vólokъ č. vlak, rus. zóloto č. zlato atd.
Nestejnosti jsou tu častější jenom v případech, kde rus. teret atd. je bez přízvuku, přízvuk tedy je na slabice následující (pro přízvuk na slabice předcházející vyskytuje se příklad velmi zřídka); na př. vedle rus. seredá č. středa rus. borodá č. brada, rus. vorotá č. vrata, rus. storoná č. strana, rus. porosjá č. prase, rus. golová č. hlava atp. jest rus. čeredá č. třída, rus. serebró č. stříbro, rus. žerebjá č. hříbě, rus. molokó č. mléko, rus. železá stč. žléza žláza, rus. borozdá č. brázda, rus. boroná č. plur. brány. Srov. Brandt Akc. 205 a Fortunatov v Jag. Arch. IV, 575 sl.
b) Z příbuznosti přízvuku ruského s jihoslovanským vyplývá, že kvantita česká, shodná v jistých případech s přízvukem ruským, bude míti také některé shody s přízvukem jihoslovanským. Věc ta vidí se na příkladech: proti č. muka cruciatus je srb. muka, proti múka farina pak je múka; proti č. sud plur. sudy je srb. sud plur. sudovi, proti soud pl. soudy pak je sud, súdovi; atd.
