Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<439440441442443444445446447>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Odchylkou bývá také místo žádané slabiky me (z psl. mje) psáno mie, mye, zejména v part. -n a odvozeném odtud subst. verb. třídy IV, na př. zlomyene Brig. 164ᵃ, w zlomyenem zrcadle Kruml. 447ᵃ, k krmiení Ol. Num. 11, 22, wykrmieny Lact. 64ᵇ; o tom v. § 329.

mi- mi- se mění v ḿi-, ḿi-.

1. Když následuje -i, , mění se m v některých nářečích v ḿ. Na př. mjilost Kotsm. 5 (doudl.), mjilý BartD. 6 (zlin.), veḿ (vezmi) t. 98 (laš.). Že tu dialekticky bývalo ḿ také v době starší, dosvědčují doklady v KřižB.: w zeḿi 75ᵇ, ṅiekol̇iko zeṁíj 75ᵇ, w zeṁíjch 91ᵃ, ṁiloſt 76ᵇ a j., ṁily 75ᵃ a j., jsem-liť já vám ṁíjl budiž i ona vám ṁíjla 82ᵇ, ṁi 77ᵃ, wel̇ṁi 78ᵃ a j., ſvkroṁíj 81ᵇ, wzpoṁínala 90ᵃ, s ſwyṁi Paṅíjṁi 79ᵇ a j., boſyṁi nohaṁi 93ᵇ, s ſwyṁi ḋietṁi 98ᵇ, mezi gmyṁi ḋiewkaṁi 95ᵃ, wezṁiz 93ᵇ atd.

2. Když následuje samohláska praejotovaná, zejména v slabikách:

a) , mie. Tu máme jotaci zachovánu, sto vysl. miesto, dat. slávysl. slámie atd. Dialekticky bývá však kromě jotace ještě také změkčení retnice, tedy slávysl. sláḿie atp. (Bartoš); a tato dialektická zvláštnost byla také v době starší, jak svědčí psaní v KřižB.: ṁiel 75ᵇ a j., ṁieṫi 79ᵃ a j., ṁieer 84ᵃ, ṁieſíecz 83ᵇ, neproṁieṅil 86ᵇ a j., na ṁieſṫie ſwém 98ᵇ, zṁíenku vċziṅila 87ᵇ, kroṁie 95ᵇ. V Ben. psána slabika někdy mie, někdy ṁe, na př. ſyemie Gen. 1, 12 a ſyeṁe t. 1, 11, wezṁete Num. 31, 26; znaménko (tečka), které v témž textě jinde znamená měkkost, znamená zde jotaci.

b) mia, miá, miú. Tu bylo změkčení, při němž jotace zanikala; tedy na př. ḿatu z miatu jako přáhnu z priágnu, sḿál sě ze sḿiál sě jako přál z priál atp. Měkkost drží se do stol. XIV, svědectvím tomu jsou přehlásky ḿatu-teš, part. loz loḿa, loḿiec- z loḿác-, sg. gen. svêdoḿá-svědomie, dat. svědoḿú, svědomiú-svědoatd.; někdy proniká v jotaci, na př. pamiatny den List Poř. 1465. Potom měkkost dílem zaniká a jest nč. matu, sl se atd., – dílem drží se a proniká v jotaci, v dial. sḿaťsa BartD. 98 (laš.), ḿakký t. 29 (pomor.), mjakký, mjaso. mjata t. 40 (hroz), hlavu zmiatenú Herb. 618, slc. smiaťsa, pamiatka atd.

Srov. § 332 aj. –

me, .

Od následujícího -e, souhláska m- se neměkčí. Rkp. KřižB., bedlivý na označování měkkých řetnic, má psáno: mezı 95ᵃ, kamením 80ᵃ, gmeenem 75ᵃ a j. A rovněž tak tak je z pravidla v textech jiných. O odchylce mie, mye m. me- v. § 130.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).