Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<449450451452453454455456457>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

bylo potřebí, poněvadž litera prostá g v té době znamenala j; když pak pro hlásku j zvolena při poslední opravě pravopisné (1842) litera j, uvolnila se tím litera g a obrána jest opět pro hlásku g; na př. synagoga psáno stč. -goga, potom ğoğa atp., a nč. opět -goga.

gj mění se v ž(ž).

Změna tato je z doby psl., v. § 247 č. 3; tu jsou vyčteny i případy, kde se vyskytuje. Tu mění se vlastně gj v ž = dž, ale toto mění se záhy v ž, oslabením a konečně zaniknutím prvního členu d-, který v assibilatě této původně byl, sr. § 433. Na př. stč. stráž (masc.) custos stsl. stražь, ze sorgjь, – stráže (fem.) custodia, stč. strážě, stráža, stsl. straža, ze sorgja, – lože z logje, – lžu, lžeš atd. z lъgją, 1ъgješъ atd., – part. lžě, lžúc-, z lъgję, lъgjątj atd. – Za č. ž je v nářečích slovenských podružné v těch případech, kde slovo základní má g, na př. flágať sg. 1. fláu BartD. 65 (val.).

Odchylky jako drahší BartD. 16 (zlin.), 108 (laš.) m. dražší atp. vznikly analogií podle drahý atd.

zg-j- mění se v žž a toto dále v žď. Na př. Drážďany z dręzg-jan-, – omieíždějúcí z miezg-, jědovatcě omiezdiegiucieho venefici incantantis ŽKlem. 57, 6. V nářečích slovenských je v případech nahoře vytknutých opět žďž; na př. drúzgať (drtiti) praes. drúžďžu BartD. 65 (val.), združďžu ťa na škařupiny t. 208, z -zgj-; – brýzgať (tlachati) praes. brýžďžu t. 201.

g změněno v ž (ž) v psl. ge, gi atd.

Z doby praslovanské pochází také změna g v ž – vlastně v ž = a odtud dále v ž –, když následovalo (psl.) e, ę, ē, i, ь. Na př. žena z gena; sg. vok. bože z boge; praes. móže- z moge-; inf. žieti (žnu) z gęti, lit. ginti; žár z gēr-, koř. ger- (stupň. v gorêti, hořeti); držeti stč. držěti, držati z dьrgēti; impf. možiech z mogēachъ; živ z giv-, lit. gyvas; blažiti z bolgiti; lež psl. lъžь z lъgь; božský z bogьsk-; družec z drugьcь atd. Změna v ďž je v nářečích slovenských (podružné) tam, kde slovo základní má g, na př. striga-stria, striHatt. slc. 51, vyga (m. vikev)- vyďžisko BartD. 65 (val.). Více viz o tom v § 247 č. 1.

V češtině jsou odtud některé odchylky, když bývá h (střídnice za starší g) místo náležitého ž.

Z gelza vzniklo pravidelné želza a z toho dále stsl. žlêza a č. žléza, žláza. Vedle toho je však také hlíza, kdež změna žádaná g-ž není. Myslím, že odchylku jest takto vyložiti: vedle gelz- bylo stupňované golz-; z onoho bylo č. žléz-, z tohoto gláz-, hláz-; odchylné hlíza vzniklo analogií podle hláza (o jiné změně, která tu jest ve žléza-žláza, v. § 157).

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).