Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<438439440441442443444445446>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Obnyers UrbE. 33, ze střhněm. ovenære; – Olbram z Wolfram; – dial. šibra z něm. Schiefer BartD. 109 (laš.); -- žebrák ze střhněm. sefer, seffer toulavý žebrák (Brückner v Jag. Arch. 15, 320); – Žibřid ze Sîfrîd.

c) V stč. ovnieř, kamnář ownierzy Hrad. 113ᵇ, ze střhněm. ovenære, je za něm. v (f) české v. Nč. kruchta není ze stněm. kruft, nýbrž ze střlat. gructa, v. § 370.

m, ḿ.

Souhlásky m, ḿ píší se bez rozdílu měkkosti literou m, na př. moy ŽKlem. 5, 3, memu t. 5, 2, welmi t. 6, 4 atd., – někdy zdvojeným mm, we mmnohem AlxH. 6, 22. – V KřižB. je měkkost naznačována psaným m : ṁiloſt 76ᵇ naaṁi 85ᵃ a j. V Ben. psáno ṁe m. , ſyeṁe Gen. 1, 11 (v. ſyemie t. 1, 12), wezṁete Num. 31, 26, ataké Rosa str. 62 píše Słáma dat. Słáṁe m. -mě, a toto má na mysli, když na str. 1 a 2 rozeznává m tvrdé a měkké.

Subst. man psáno někdy jm-, gmanowe Pulk. 51ᵇ a 146ᵇ; říkalo se způsobem starším jmieti, jmám. jméno atp., a způsobem novějším mieti, mám, méno atd., a podle toho zdálo se, že i místo man- může býti jman-.

mj se mění v mi-, ḿ.

Změna tato se stala v době české předhistorické, a stala se v slabikách mja, mju: žádané mja, mju změnilo se v mia, miu, a oslabením jotace změněno mi- dále v ḿ, srov. § 329. Na př. sg. nom. zemja, -mia, stč. před přehláskou z zeḿa, přehlas. ze; sg. akk. psl. zemją, česk. předhist. zemju, -miu, stč. před přehláskou zeḿu, přehlas. zemi; atd.

Měkkost v slabikách těchto pamatuje se v češtině vůbec až do přehlásky a-ě a u-i; kdyby byla zanikla dříve, ztvrdlé zema, zemu nebylo by se mohlo přehlásiti v ze, zemi.

Dialekticky pamatuje se táž měkkost dosud, na př. krḿa BartD. 16 (zlin.), instr. zeḿú t. 6 (též);

Máme pak tuto změnu v případech obsažených ve výčtu v § 262 a j. (při změně rj a j.), totiž:

v některých tvarech jmenných kmene -j-, na př. sg. nom. ze, krze zeḿa, krḿa, psl. -mja, – akk. zemi, krmi ze zeḿu, krḿu, psl. -mją; –

v subst. s příp. -jan-, na př. zeměnía pl. akk. zemany ze zeḿan- psl. -mjan-; –

v praes. 1. sg. tř. IV, na př. stč. loḿu z psl. lomją atp.; –

v tvarech praesentních (krom. imperf.) tř. V. 2, na př. praes. 1. sg. stč. dřieḿu z drêmją, 3. pl. dřieḿú z drêmjątь, stč. part. (před přehláskou) drieḿa z drêmję, drieḿúc- z drêmjątj-. –

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).