spojitosti syntaktické sloveso 3. os. praes. praví (nebo aor. pravi, jako se vkládá trvám, tuším, inquit), to skleslo v adverbium, podlehlo změně zde vytčené, tudy vzniklé praj přehlásilo se v prej, a k tomu obému – podle dobraj, -ej, -ý – přidělalo se pak také prý; v. § 123.
ao za avo. Na př. pozdraovat BartD. 12 (zlin.), vypraovať Btch. 434 (dbeč.), braove maso BartD. 110 (laš.). –
eo za evo. Na př. navščeovať Btch. 434 (dbeč.), zjeovat BartD. 12 (zlin.). –
oa za ova, ve zlin. piovar BartD. 12. –
oi, oj za ovi, v pojdat mýt. 331, motoidło BartD. 110 (laš.); –v koncovce dat. (lok.): chlapoj, mužoj, koňoj atd. Šemb. 20 (v nář. lužn. a domažl.), t. 22 (v nář. středočesk.), t. 25 (v Čechách sever. a vých.), bratroi BartD. 110 (laš.), tatičkoi Šemb. 56 (opav.); doklad tomu stč.: o jeho synu Boleſlawoy PulkR. 27ᵇ; – v koncovce -ovic-: Zedníkojc dům Šemb. 13 (buděj.), učiteloic, Hořoice a Hořojce, Cerhoice a Cerhojce t. 21 (středočesk.), Jarkoice, Držkoice t. 56 (opav.), połoička BartD. 110 (laš.) atp.
8. Z vl-l ve slově lat, lať = klasy: vezmi oves za vlať, al. za lať, oves má pěknou lať Jg. (od Marka); za lit. valtis Rispe je náležité rus. volotь (= klasy u snopu), pol. włoć a srbch. vlat, tedy i č. vlat Mikl. Et. Wtb. 394; z toho odsutím lať. – Sem patří též doudl. laský ořech Kotsm. 15 m. vlaský. –
9. Z vn-n: ve slově znieti m. zvnieti, zvьnêti, koř. zven-; – v kynúti z kývnuti; – uškrnúti m. uškrvnúti, lev vškrnuwšy se řekl Zrc. Múdr. 683, liška pouškrnuwšy se řekla t., vedle toho: smilně ſie jimi (ústy) uſſkrwagicz ŠtítMus. 16ᵃ; – v prní m. první, prny neděli PassKlem. 204ᵇ, prnie přikázanie Koř. Mark. 12, 28, podkrk. perní Koubl. 52. –
10. Z vd-d: vdedek, wdedek Brit., a dedka Ol. Deut. 14, 18; – vdolek, wdolek Otc. 349ᵇ, Ol. Ex. 29, 2 aj., wdolczek Otc. 348ᵃ, doudl. vdolek Kotsm. 15, adolek Us.
11. Z obv-ob: obal, obálkami ChelčP. 155ᵇ m. obval-; – maso obarziwſſe Mill. 82ᵇ m. obvař-; – obáslo m. obvaz-slo; – oběsiti m. obvěs-; nč. obvěsiti je novotvar ustrojený pro zvláštní jiný význam; – obět m. obvět; – obinúti atd., mrakavú obinul ſem je (moře Ol. Job.38, 9, obynugy těla v plátno Otc. 61ᵇ, m. obvin-, obwinut Otc. 347ᵃ a j.; – oblak m. obvlak; oblek m. obvlek; – obléci, oblačiti, obláčěti, oblacżeti ſe ChelčP. 161ᵇ, oblícť, obłáčeť Btch. 434 (dbeč.) a Us. m. obvl-; – obláščí, oblášční, oblaſſtni Ol Ex. 19, 5 m. obvlášč; – k oblazení Comest. 8ᵇ m. obvlažení; – oblý m. obvlъ, podle Mikl. Lex.; – obnaditi, obnadys AlxV. 1946 m. obvnad-; – obrv funiculus m. obvrv; – obrtnúti m. obvrt-, obrátiti m. obvrát-; – obruba, obroubiti m. obvrub-. – Sem ovšem nepatří obyknúti, obyčěj vedle vyk-; ve vyk- je v- přisuto, v. § předešlý č. 1.
