sloboda, slobodný; slovo to je ze svo-, souvisí se svój, slob- za svob- má slovanština jižní a dialekticky ruština a čeština Mikl. Et. Wtb. 332.
7. Předložka v- mění se dialekticky v h- (před souhláskou jasnou a indifferentní), ch- (před temnou). Říká se na př. h-Bavořích, h-mněstě, ch-Čechách, ch-poli atp. chod. 48; h-Libuni, h-Rovensku, Hrdonovicích (m. h-Hrdonovicích), ch-Turnově (sděl. dra. J. Jakubce, z krajiny libunecké): h-Jablonci, h-Vysokým, h-lůni, ch-Kopidně Šemb. 31 (podkrk.); srov. mrus. dial. h-oseni (na podzim), h-vinku, h-vodu (= ve vodu), h-našich lьisoch, ch-sobi, ch-poli Verchr. 68 (lemk ). – Mimo to je v-h v dial. hlaštověnka BartD. 63 (val.), pohřísło t 27 (záhor.), a v slově přejatém hastrman z něm. Wassermann, stč. vastrman. – V dial gigłať m. viklati, gigłať Btch. 434 (dbeč.) je v-g, vlivem g- slabiky druhé – V dial. pl. gen. chlapůch atp. není změna hlásková v-ch, nýbrž ch je tu podle gen. těch, dobrých atp.
8. Místo větev říká se snětev, mylným spojením ve snět Baumstamm, Ast.
9. V obuv a obuj, obugi (sg. gen.) KolU. 168ᵃ (z r. 1715), jsou různé kmenotvorné přípony, – adj. possess. Havlůj, tátůj, vedle Havlův, tátův, jsou novotvary podle můj, – nejsou to tedy změny hláskové v-j.
Cizí v.
351. Cizí v v slovích přejatých dílem zůstává, na př. váha ze sthněm. wagâ Uhlenb., – válka ze stněm wal bojiště Kluge 372, – variti stsl. variti antevertere z got. warjan Uhlenb., – stč. varmužě pulmentum ze střhněm. warmuos Matz. Cs. 364 (stněm. muos = breiartige Speise Kluge 240), – véle fem. závoj ze střhněm. væle fem. a toto z lat. velum, velamen, – vincéř ze střhněm. winzære a toto z lat. vinitor, – víno z germ. wina-, got wein Uhlenb. atd ; – dílem se mění v f, b, p, m.
a) V f. Na př. troufati ze střhněm. trûwen, trouwen; – coufati střhněm. zouwen; – kanafas franc. canevas (přejato do češtiny z prostředí německého a tedy podle výslovnosti německé); – firkule, nástroj na způsob úhelnice, z virgula instrumentum agri Matz. Cs. 157 (též).
b) V b. Na př. Benátky lat. Venetiae, – Šebíř lat. Severus, – ochtáb lat. octava, – kabát ze sthněm. kawâti (= oděv), – koberec stč. kobeřec a kober Rozk. 2700, Veleš., z rom., srov. fr. couvert, angl. cover Matz. Cs. 49, – fabor z franc. faveur = přízeň, pak i stužka, kterou milenka rytíře na znamení přízně zdobila, přejato z franc. do němč., Faveurs = schmale Seidenbänder Matz. Ciz. sl. 153, – kaberna ohrada ze střlat. caverna t. 187, – kabič dřevěný kolik, na němž barvíři přízi ždímají, z něm. Kavitsche a toto z ital. caviccio t., – libček stč. ľubček, libšček
