a ial̇owa OtcB. 183ᵇ, zemdlejí zaſſkludnucz ŠtítMus. 134ᵇ, aby nezaſkludl t. 157ᵃ, m. skud-, srov. stsl. skądъ inops, oskądêti inopem fieri.
Další jednotlivé případy s přisutým l jsou: šlupina Jg. a BartD. 110 (lašsk.) m. šupina, z něm. Schuppe, vlivem subst. šlupka m. slupka, s-loupiti = oloupiti, srov. sln. olup = abgelöste Rübenschale Mikl. Et. Wtb. 176; – štlupeň Šemb. 26 (vých.-česk.) m. stupeň mylným spojením se šlápnouti; – šlahati ČČMus. 1864, 336 (severových.-č.) v. ⅛ahati, m. sahati; – chramostej7, chramostýř m. hranostaj.
l se odsouvá.
287. To se děje nejčastěji, kde l bylo v stč. souhláskové a v nč. knižné je samohláskou; nesnadnost vyslovení, pro kterou v jazyku knižném souhláska l změněna v samohlásku, vede v nářečích obecných k tomu, aby se l odsouvalo. Krom toho odsouvá se l jen zřídka. Případy všeho toho jsou:
1. Part. -l kmenů souhláskových: stč. nesl, nč. ob. nes', knižné nesl. Odsutí má doklady již v textech starých a jest obyčejem u většině nářečí. Na př. wywed eduxit ŽWittb. 135, 11, když jest ſyed Koř. Mat. 5, 1, nalez ſem Alb. 12ᵇ, Ol. Ekkl. 7 28, on ieſt rzek ŽKlem. 32, 9, v krásu si sě oblek ŽWittb. 103, 1, wiwrh eiecit ŽKlem. 77, 54, vietr ſtrh ſe Ben. Num. 11, 31, vpoſlech t. Ex. 7. 22, aby wohlech Háj. 90ᵇ, aby ſhled bojovníky t. 81ᵃ, aby nes tělo boží t. 379ᵇ a j.; v bibli Br. tu neodsouváno; – v nářečích: nes, řek, tisk atd. Us.; nés, véd, pék, pás BartD. 85 (stjick.); muh (fem. mohła), rust (fem. rostła) t. 103 (lašsk.) atd.; dolnobeč. mohł, nesł atd., -ł nikdy se neodsouvá Btch. 428; zlin. nésł, védł, pékł BartD. 26 a j. Zvratnou analogií psáno pak i vedl m. ved (fem. vedši), (kníže) klekl slíbil Žíd. (Výb. 2, 774).
Podobně, jako v češt., odsouvá se toto -l také v pol., rušt. a mrušt. –
2. Plur. gen. substantiv -la, -lo s předcházející souhláskou. Na př. modla pl. gen. modl, odsutím mod’, diablových modl Pass. 335 a diáblových mod PassKlem. 190ᵇ, obraz mod t. 112ᵇ; bydlo pl. gen. bydl, byd’, z bidl ŽGloss. 108, 10, andyelſkych byd PassKlem. 72ᵇ.
3. V sg. gen. okrska, paprska, dat. -sku atp. m. okrslka paprslka atd., na př. v okrſlku Ol. 2. Reg. 22, 12 a okrſkem Kruml. 423ᵃ, poprſlky Kruml. 16ᵃ a poprrſky Hrad. 42ᵃ.
4. Také sg. nom. úleh’ m. úlehl, úlehle se nalézá, vleh arvum Vocab. 851; rovněž tak mys m. mysl, abychom to na myſſ brali Tegern. 79.
5. jabko m. jabłko, na př. jabko RostlF. 11ᵃ, yabka Lact. 123ᵇ, jabko Let. 319, Háj. 293ᵃ, Btch. 429 (dol.-beč.), chod. 45 atd., Us., pl. gen. jablek; stráň. jabko pl. gen. jabłk BartD. 26.
6. -dko, -tko m. -dlko. K zrcadlo je deminutivum náležité zrcadlko, v tom zrcadlku HusE. 3, 141, zrcadlky ženskými Kruml. 28ᵃ; z toho jest
