Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<359360361362363364365366367>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

viz doleji § 252. A dále hojné sporadické, kde slova odvozená mívají ł místo žádaného l vlivem slova základního. Na př. vedle správného walka Sir. 28, 13, zahálka t. 33, 28, koſſilkau t. 45, 12, chwilka 1 (3) Mach. 5, 32 je odchylné pjſſťalka Job. 30, 31 (podle základního píšťała), manžełka Sir. 7, Luk. 1, 5 (podle manžeł), kobyłka Kaz. 12, 5 (podle kobyła) atd.; vedle správného ſmilſtwj Sir. 21, 11, opilſtwij t. 31, 30 je odchylné dábełſtwj Luk. 4, 41, poſełſtwj 3. Král. 1, 42, manžełſtwj 1 Esdr. 9, 2 (výkl.), přátełſtwj Žalm. 41, 10, nepřátełſtwj Num. 35, 21 atd., podle dábeł, poseł, manžeł a plur. přáteł-; podobně jest ł ve slovích: w hławu uhełnj Žalm 118, 22 (úheł angulus), anděłſký 2. Esdr 1, 19, (kníže) ďábełſké Mat. 12, 24, manžełſky t. 1, 20, přátełſký 2. Klál 7, 10 atp.

16) Před samohláskami vzniklými stažením jest ł nebo l, jako by bylo v slabice nestažené. Na př. małé Gen. 19, 20 (z maloje), obilj Deut. 11, 14 (z obilьje) atd.

17) V koncovkách slov flektovaných střídá se ł a l pravidelně. Na př. k nom. těło Gen. 9, 25 je lok. w těle t., instr. těłem Gen. 9, 17: k nom. díło je gen. djła waſſeho Ex. 5, 11, lok. w djle t. 5, 14; ve vzoru dobrý-miłý jest ł a l náležité v dokladech: opiłý Job. 12, 25, ſyn miłý Luk. 3, 22, ruka vſchłá Luk. 6, 6, małé (město) Gen. 19. 20, bjłé raucho 2 (4) Esdr. 2, 40, oſyřalého 2. Esdr. 2, 20, veſełé twáři (sg. gen.) Sir. 7, 25, vſtałému Job. 22, 7, duši vſtalé Přísl. 25, 22, malau wěc Esth. 3, 6 ženu opiłau Zjev. 17, 6, po małém čaſu 2 (4) Esdr. 16, 53, mezi dobrým a złým 3. Král. 3, 9, omrzałau ženu Přísl. 30, 21, milj twogi Žalm. 60, 7, negſauť zpilj Skutk. 2, 15, mjſta bjłá Gen. 30, 35, weſełé dni 1 (3) Mach. 7, 17, rozkwetłých 3. Král. 6, 18, poběhlými 2. Mach. 7, 24; atd.

18) Za nč. slabikotvorné -l- (uprostřed slova) jest ł ve střídě za pův. v příkladech: hłtawoft Job. 38, 39, ſehłtiti Žalm 87, 4, ſehltjme Přísl. 1, 2, ſehłceny Ex. 15, 10, ſehłcenj Žalm. 52, 6 a j.; gabłka Přísl. 25, 11; – odchylkou ſlzeti Sir. 13, 15, ſlzami Mark. 9, 24, srov. dial. slza BartD. 53 (dol.) vedle słze t. 36 (stráň.). – Dále za nč. slabikotvorné -l- (uprostřed slova) jest l ve střídě za pův. ьl, v příkladech: klnauti Přísl. 24, 24, proklň Num. 22, 11; umlkne Žalm. 107, 29, mlčeł t. 50, 21; pln Luk. 4, 1, plné Ex. 9, 8, plniti Žalm. 66, 13; plwati Job. 30, 10, vplwan Luk. 18, 22; ceſta plzka Žalm. 35, 6, oplzłých Deut. 25, 12; wlhkoft Žalm. 32, 4; wlk Sir. 13, 20, mezy wlky Luk 10, 3; wlny z owec Deut. 18, 4; wlnobitj 2 (4) Esdr. 4, 19. – Srov. dolnobeč. vľk, mľčeť, mľsať, kľzké atd., ale také hľtať proti bratrsk. hłt-; a vedle toho nesł, pekł atd. Btch. 414.

19) V slovích přejatých je za cizí l většinou ł, někdy také l. Na př. Ałžběta Luk. 1, 24, fałeš Job. 21, 13, fałeſſny Dt. 19, 16, hałže Gen. 38, 25, Žalm. 73, 6, kołtry Ex. 27, 9, křtałt 1 (3) Mach. 1, 10, kwałtuge Žalm. 39, 7, łos Lev. 16, 8, oltář Ex. 17, 25, t. 31, 8, ołtáře Lev. 16, 18, pałáce Ezech. 41, 16, Šałomoun 2. Esdr. 12, 45, špałda Ex. 9, 32, wałchářowu

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 8 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).