[Gesta Romanorum]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III E 48, 148 f. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

dlúho, že naposledy přišel k nim jeden z dalekých vlastí a dal jim takú radu, aby lapíce lva, na vysokém dřevě jej pověsili. Protož když [by]text doplněný editorem[64]doplněno podle rkp. GestaU jej uzřela ta jistá hovada jedovatá a zvláště drak, ihned by se pryč brali odtud a víc by se zase nenavrátili. Uslyševše tu radu měštěné, náhodú lva popadli a mrtvého přibivše hřebíky k vysokému dřevu, nahoru vysoko zvedli, tak že po všem městě mohl dobře viděti. Tak drak, přišed do města, uzřev lva pověšeného, ihned se bral z města a víc se tam nepostál, a jiná hovada jedovatá za ním. A tak město bylo svobodné.

Najmilejší! Toto město jest tento svět, jenž mnoho let od ďábluov mnoho zlého trpěl pro hřích Adamóv, otce našeho. A drak, to jest ďábel, netoliko jedno zvíře, to jest jednu duši, ale všecky duše před božím umučením do pekla s sebú bral, dokudž lev z pokolení Juda, to jest Kristus, na kříži nebyl pověšen. A jakž brzo byl pověšen a umřel, ihned ďábel moci neměl nad dobrými až do dnešního dne.

O jednom pacholku

Bíše některaký rytíř veliký zběh; a ten mějíše pacholka věrného. Událo se v jeden den, když přes jeden les jedíchu, že ten jistý rytíř, napřed jeda, ztratil dvadceti hřiven peněz. A když učil, že peněz nemá, jal se svého pacholka tázati, nalezl li jest po něm ty peníze. Tedy pacholek jal se přisáhati, že nic o nich neví. Ale ten jistý rytíř nic se na to neobrátil, z domnívaní uťal jemu nohu pravú. A nechav jeho v lese, jel domóv a pacholek po něm jal se volati. Blíž ottud bíše někaký pústeník podlé té cesty. Uslyšav hlas člověčí, ihned tam přiběhl a s ním mluvil a zpovídal jeho. A když urozuměl, že jest nevinen, nesl jej do svého pokoje. A všed do své kaply, jal se Bohu z toho porokovati, že jest na toho pacholka přepustil, aby bez viny nohu ztratil. A když se tak tím déle modléše, přišel k němu anjel a řka: „Náhle nemluv proti Bohu, ani jemu pro toho pacholka přimlúvaj. Zajisté věz, že tento člověk ztratil pravú nohu pro starý hřích, nebo již jest tomu dávná chvíle, jakž ten jistý člověk tú jistú nohú máteř svú s voza strčil zlostně, a za to ižádného pokání neučinil. Protož mlč a Bohu nepřimlúvaj, neb věz to, žeť jest spravedlivý súdce, jakož o něm David dí: „Hospodin jest spravedlivý súdce, silný a trpědlivý, dlúho čeká a vždy milosrdný jest.“

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 23 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).