smrt i na súd puojdeš a potom věčného života dojdeš.
O slepém
Quintillus když kralováše, byl za zákon ustavil, aby každý slepý po všem jeho království sto šelinkóv měl a na to se živil. Stalo se, že tří nebo dobře čtyři tovařiší přišli do jednoho města k jednomu hospodáři a tu veliké peníze utratili, a nadto ještě velmi se zdlužili. A když neměli čím platiti, hospodář ten jistý zjímav je, vsázel je u vězení a přisáhl, že odtud nevyndú, jeliž najmenší dluh zaplatí. Tedy jeden z nich vece a dal jim radu, aby losy metali, kterémuž by z nich oči vyvrhli, aby ten šel k králi a prosil, aby jemu těch sto šilinkóv dáno bylo podlé vyrčení králova. A když losy metali, dostalo se na toho, jenž radu bíše vydal. A ihned tovařiší jeho nic nepomeškavše oči jemu vyvrhli. Potom veden byl k královu dvoru. A když tam přišel, jal se tlúci. Zatím přišed vrátný, pilně naň vzhlédl, jemu vece: „Milý, zle královu zákonu rozumíš. Zákon králóv ustaven jest pro slepé od přirození nebo z nemoci a nebo také pro starost nebo [z]text doplněný editorem[63]doplněno podle rkp. GestaB, GestaU kterakéhož koli přepuštění božího. Ale ty nedávno měl si krásné čisté oči, ale v krčmě s’ je propil. Protož opatř svú věc jinak, neb od krále nic nebudeš mieti.“
Najmilejší! Tento král jest Pán náš Ježíš Kristus, jenž taký zákon vydal, aby každý slepý z královy komory na svú potřebu sto šilinkóv měl, to jest každý člověk, jenž poražen jest nemocí, chudobú nebo protivenstvím a míle trpí. Sto šilinkóv, to jest: věčný život má od Pána Buoha, věčného krále, mieti, jakož svatý Jakub dí: „Blažený muž jest, jenž trpí protivenství i jiná pokušení; nebo když pokúšen bude a setrvá, přijme korunu věčného života.“ Ale tovařiší, jenž do krčmy vedú, jsú zlé tovařistvo, jimž krčmář, to jest ďábel, víno, to jest zboží a rozkoš tohoto světa, šenkuje. Tací pitelové a ztrávníci ďáblovi oslepeni bývají hříchem a svú zlú libostí, že Boha nemohú viděti ani mrzkosti hřícha, a proto v své slepotě ostanú pravým súdem božím, leč Pán Buoh z své veliké dobroty ďáblu z hrdla je vytrhne, jako svatú Maří Majdalenu a lotra na kříži, Matěje na cle a mnoho jiných.
O jednom bláznu
Burelianus když kraloval v Římě mocný velmě, ten mějíše jednoho syna, jehož velmě milováše. Tedy
