krále srdce nepřestává prostřelovati najlepším šípem, když bez přestávaní snaží se kacéři šípy svého prokletého učení všecky věrné křesťany, jimžto jest jediné srdce a jediná duše v Jezukristovi, Pánu našem, netoliko prostřeliti, ale jakožto hltaví vlci rozděliti i roztrhnúti. O nichžto David dí: „Zaostřili sú jazyky své jakožto hadové.“ A tudíž: „Připravili sú střely své“, aby prostřelili ve tmě pravého srdce. Ale čtvrtý syn, totižto dobrý křesťan a svatý, v nižádné věci nechce obraniti těla Otce svého, totižto Pána našeho Jezukrista, ale líbá a jej ctí, poslúchá i ostříhá všech božských přikázaní, jeho miluje ze všeho srdce svého, ze vší duše, ze vší mysli, a svého bližního jako sám se. Také bude zdvižen od knížat, totižto od svatých anjelóv a ode všech svatých na stolici Otce svého, totižto do nebeského království.
O zloději
Některaký zloděj do domu některakého bohatého přišel, a všed na střechu, jal se poslúchati, ještě li by kto v domu bděl. Učiv to hospodář toho domu, pošeptav své ženě i řekl: „Otěž mne nadhlas, kterak sme toho zboží, jenž máme, nabyli, a neodpadni řečí, dokudž neodpovím tobě.“ Tehdy žena vece: „Ó milý pane, pověz mi, poněvad s’ nebyl kupcem ani také lichevníkem, kterak s’ tak velikého peníze dosáhl, jenž máš?“ Ale muž, jako by některak prozbú ustavičnú své ženy byl připuzen, řekl jí: „Neprav ižádnému, coť tobě budu praviti. Byl sem někdy zlodějem a nočním krádežem to, což nyní máme, shromazdil sem.“ Žena vece: „Divím se tomu, že s’ nebyl popaden.“ Odpovědě muž: „Neb mistr mój byl mne někdy naučil jedno slovo, kteréžto když sem sedmkrát řekl, když sem chtěl do kterého domu dierou nebo oknem, vstúpě na lunu měsíčnú, ihned sem tam byl beze všeho hřmotu i beze všeho úrazu; a pobera to, což by mi se líbilo, po též luně měsíčné ven sem vystúpil, a tak sem všel, že mě nikdy žádný nepopadl.“ Tehdy žena vece: „Milý pane, prosím tebe, pověz mi to slovo, jehožto mocí bez škody i bez úrazu kolikrát s’ kradl.“ Tehdy on vece: „Hlédaj, povímť, ale aby ižádnému jinému nepravila. Aj, tatoť sú slova, kteráž sem sedmkrát říkal: Skočil sem, skočil sem.“ Po té řeči žena usnula, ale muž učiniv se spě, jal se chrápati. Tehdy zloděj s velikú radostí
