k Bohu [se]text doplněný editorem[67]doplněno podle rkp. GestaB, GestaU zaň přimlúvá, a to za sedm dní, totiž dokudž přebývá v tomto životě až do smrti. Osmý den, to jest v radosti nebeské, má promluviti – Boha s anjely na věky chváliti. Amen.
O jednom vepři
Bíše některaký císař, jenž mějíše jeden háj, v němžto bíše divoký vepř; a ten mnoho lidí zhubil bíše. Césař velikú tesknost toho mějíše. I kázal bíše volati, ktož by koli toho jistého vepře zahubil, svú dceru i se vším královstvím po svéj smrti jemu chtěl by dáti. Bíše v tu chvíli někaký pastýř; ten chtě vepře zabiti, všel v háj […]text doplněný editorem[68]chybějící text Vepř počal dřevo kúsati, že zdáše se pastýřovi, by měl brzo upadnúti. Na dřevě bíše dobré ovoce a toho ovoce vepři metáše. Vepř jedl to ovoce a nasycen byl a počal spáti. Uzřev to pastýř, tajně nóž vyňal a jeho zabil a dceru césařovu za ženu pojal.
Najmilejší! Císař tento jest Pán náš Ježíš Kristus. Háj jest svět, vepř jest diábel. Vepř tento mnohé zbil před narozením božím, s sebú do pekla uvedl. Pastýř jest Syn boží, jenž tělo z blahoslavené panny přijal jest, když on řekl: „Já sem pastýř dobrý.“ I vzel jest huol, když na dřevo svatého kříže vstúpil, skrze kteréžto on diábla zabil. Ovoce dřeva toho zajisté jest krev Jezukristova, skrze kterúžto krev diábel utekl jest. A on Kristus dceru krále, totižto duši svatú, Bohu připravil jest a do věčného příbytku vedl.
Bíše některaký vladař z Říma, kterýžto v zahradě své měl pinni, totiž to dřevo rozkošné, kteréžto ovoce jednak každýho léta proti rozličným nemocem rostlo jest.
Najmilejší! Tento burgensiscizojazyčný text móž řečen býti všelikaký člověk, kterýž má zahradu, totižto srdce skrze křest umyto, v kterémžto Buoh má býti. Dřevo rozkošné plno ovoce: lásky, viery a naděje. A nebo jinak: burgensiscizojazyčný text tento móž nazván býti Adam, kterýž má zahradu pěknú, totižto ráj, v kteréžto zahradě bylo jest dřevo rozkošné, totiž dřevo umění a ovoce rozkošné. Ale dievka rostúci bylo jest lakomství první ženy, kteráž jest žádala, aby byla druhý Buoh. Zahradník u podobenství hadovém, totiž diábelském, skrze kteréžto zarcování moci, kteréžto první náš otec měl jest, ztratil i jeho zrušil zvláště. Ale dievka přišlá rostúci jest před dřevem, jest každý, kterýž miení vieru křesťanskú zkaziti. Často tací mievají přátely i obránce, tiť sú mnozí zlořečení Adamové.
