pohrzej, maje oděv a pokrm tělesný, na tom dosti měj. Výklad dřevní řeči: Pohrzej světem, odolaj ďáblu, potři tělo, odplatu za to vezmeš, že s’ statečně bojoval.
O zlé ženě a třech kohútech
Kordianus když kralováše, za těch časóv bieše v jeho království některaký rytíř, jenž mějíše krásnú ženu, ale zlú. Přihodilo se, že ten jistý rytíř v jízdu jel. A když tam jel, tedy jeho žena zavolala k sobě svého milíka, aby s ním svú kratochvíl měla. A mějíše ta jistá paní dievku, jenž ptačiemu zpívaní rozuměla i štěbetu. Ale když ten jistý milík všel do pokoje k té jisté paní, tak snad jako ku pólnoci jali se tří kokoti zpievati. Prvý když zazpíval, otázala ta jistá paní, jenž s svým milíkem na loži ležíše a svú kratochvíl plodieci, té jisté dievky a řkúc: „Milá, pověz mi, co ten kokot pěje a co tím míní.“ Ona odpovědě: „Kokot tento praví v svém pění, že ty velikú křivdu činíš svému pánu.“ Uslyševši to ta jistá paní, vece k dievce: „Jdi rúče a zabí toho kokota!“ A tak se stalo, ten prvý pryč. Potom v zápětí jal se druhý kokot pěti. Opět ta jistá paní otázala své dívky, co by ten kokot druhý svým zpívaním mínil. Odpověděla dievka: „Druhý kokot praví: Tovařiš mój pro pravdu jest zahuben a já hotov sem podlé něho umřéti.“ Vece paní: „Jdi ihned a zabí i toho kokota!“ A tak se stalo. Potom opět třetí vskóře jal se zpievati. Uslyševše opět ta paní, otázala i dievky, co by třetí kokot mínil svým zpívaním. Vece: „Třetí kokot svým piním mínil: Slyž, viz a mlč, ač chceš pokoj mieti a dlúho živ býti.“
Z té řeči rozum duchovní jest tento:
Najmilejší! Tento císař jest Otec nebeský. Ale rytíř jest Kristus. Žena toho rytíře jest každá duše, jenž na svatém křtu jemu oddána. Ale milík, jenž ji svodí s dobré cesty, ono pýchú, ono lakomstvím, ono rozkoší těla, jest ďábel. Protož kolikrátžkoli smrtedlně hřeší, tolikrát s ďáblem cizoloží. Ale dívka té jisté paní jest svědomí, jenž proti každému hříchu repce a tesknost člověku činí a bode jej k dobrému. Ale prvý kokot jest Kristus, jenž najprvé lidi tresktal z hříchu. Uslyševše to Židé, zahubili jej, aby pravdy nepravil. Takéž i my zahubujem pravdu v sobě, jenž jest Kristus, kolikrátkoli a tak dlúho v hřiechu stojíme.
