bídný člověk i nemúdrý, když bohat bude, přirovnán bude hovadóm nemúdrým a roveň jim bude, jda po své žádosti a chlipnosti, kam jej vede, zapomíná božské dobroty a lásky, kterúžto k němu má i měl, netoliko že jej stvořil a zboží, krásu, sílu, múdrost nad jiné dal, ale že jej svú svatú krví vykúpil. Nikdy se na to nerozpomene, by jej v jeho chudých zbožím navštěvoval, ale s oním bohatcem zatraceným nad ižádným se nechce slitovati. Pán Bóh to věda, mnohokrát takým lidem odjímá zboží, zdraví, sčestí i sílu, aby as tím dotknuti jsúce, jej milovali a v núzi, jehož milovati v sčestí nedbali. O nichž David dí: „Když je hubíše, hledáchu jeho a vracováchu se na úsvitě a k němu jdíchu.“ A jinde týž David dí: „Jali se k Bohu volati, když zarmúceni byli, a vyvedl je Hospodin z núze jich.“
O tří snóv
Když biechu tří tovařiší, a cestú jidechu spolu. Přihodilo se bylo jim jeden den, že více pokrmu neměli kromě jednoho pecence chleba a bíchu velmi lačni. I jeli se mezi sebú mluviti řkúce: „Rozdělíme li tento pecnec na tré, i žádný z nás syt nebude; ale poraďme se o to, co máme z toho pecence učiniti.“ Tedy jeden z nich vece: „Usněm tuto na cestě, a ktož z nás bude mieti najlepší sen, ten sám pecnec sněz.“ Ihned k té radě druhá dva přivolila řkúce: „Ano dobré, spěme!“ Jali se spáti. A v tu chvíli ten tovařiš, kterýž tu bíše radu vydal, vstav, ani spí, vešken ten pecnec snědl a svým tovařišóm i kusa neostavil. Učiniv to, zbudiv své tovařiše a řka: „Vstaňte rúče, jižť jest čas a každý svój sen rozpraví!“ Tedy první jal se svého sna rozprávěti řka: „Ó najmilejší, divný sem sen měl. Viděl sem jeden řebřík zlatý od země až do nebe, po němžto anjelé vstupováchu i sstupováchu, a mú duši z mého těla vzevše, do nebe ji vedli. A tam sem viděl Boha Otce i Syna i Ducha svatého a měl sem tam takú radost, jížto oko nevidělo ani ucho slyšalo, ne ani v srdce člověčí vstúpilo. A toť jest sen mój.“ Vece druhý: „A já sem viděl sen velmi hrozný a protivný tvému snu, že ďáblové železnými háky a ohnivými duši mú z mého těla vydřeli a do pekla ji nesli a na jednom místě posadili mezi ostrými břitvami. A řekli mi: Tak dlúho budeš v tomto místě přebývati, dokudž Pán Buoh bude kralovati. A to jest sen mój, kterýž sem já nyní viděl.“ Vece třetí, kterýž jim byl radu dal: „Slyšte také sen
