i ctností korunován bude a věčný život mieti bude. Ale tento kámen, totižto Krista, nižádný nemóž prodati sám od sebe, dokoduž přebývá v dobrém životě. A protož, ktož bude chtieti Giduov život následovati, neskonané dobré nalezne, ale nevděčný a nešlechetný na šibenici v pekle oběšen bude.
O jednom kupci
Domicianus kraloval múdrý velmi, ve všem spravedlivý a ižádnému neotpustíše. Stalo se, když u stolu seděl, přišel jeden k bráně a potlúkl. Vrátný přišel a otázal, co by chtěl a kto by byl. Řekl ten: „Kupec sem a některé mám prodati kupečství ku potřebě císařově.“ Vrátný to uslyšev, jeho pustil. Řekl jemu císař: „Milý, co máš prodati k užitku mému?“ A on odpovědě: „Pane, tři múdrosti.“ Vece císař: „A kterak mi každú múdrost dáš?“ A on vece: „Za tři sta zlatých.“ Tedy císař dí: „A nebudú li mi múdrosti prospěšny, peníze ztratím.“ Dí kupec: „Pane, u vašem království vždy přebývám; ač se mé múdrosti tobě nehodí, vraťte mi múdrosti mé a já vám peníze vrátím.“ Císař vece: „Dobře pravíš.“ A vece: „Pověz mi, které sú to múdrosti, kteréž mi prodati chceš?“ A on dí: „Pane, první jest múdrost tato: Co činíš, múdře čiň a hlédaj skonání. Druhá múdrost jest tato: Nikdy neschoď s pravé cesty pro stezku, ač miluješ život svój. Třetí jest tato: Nikdy noclehem nebývaj v tom domu, kdež jest hospodář starý a mladá žena. Tyto tři věci měj na paměti, a dobře se tobě stane.“
Císař dal jemu za každú múdrost tři sta zlatých. A první: „Co činíš, múdře čiň a hledaj skonání“, tu múdrost kázal všady psáti, v sieni, v komoře i po stěnách, po ubruscích i na rúše, latíně i obecnú řečí. Potom pro jeho spravedlivost mnozí sú se smlúvali, aby ho tajně zabili. Tedy s jedním holičem sú umluvili na penězích, že když by bradu jeho holil, aby jemu hrdlo zřezal. Vzev peníze, slíbil. Stalo se, když holiti měl, přišel holič, umyl bradu, počal holiti, uzřel na ubrusci napsáno: „Cokolivěk činíš, múdře čiň a hlédaj skonání.“ A byl literát. I myslil: „Ač jeho zabiji, konec muoj bude ukrutný, nebo smrtí ohavnú potupen budu. A protož dobré jest, abych toho konce hlédal a ot zlého účinku přestal.“ A tak stál jest, lek se, tak že břitva jemu upadla z rukú. Císař vece: „Milý, co je
