příkladem toho mládence ramenem svým nemáme pohnúti. Skrze rámě znamenává se síla duše, jenž má v nás býti, abychom oběti dobrých skutkóv nezmrhali, jakož svatý Jan die: „Blahoslavený muž, jenž strpí pokušení.“ Ale Alexander, totižto Kristus, pravý pán světa, horúcím ohněm páliti nás tím déle přepúští, aby stálosti naší pokusil a také aby nám korunu věčného života dal. Neb ižádný nebude korunován, leč by statečně bojoval.
O římské bohyni
Rozpráví Alexander mudřec o přirození [v]text doplněný editorem[17]GestaB, GestaU „rozličných věcí“ rozličných věcech, že mistr Virgilius v římském městě ušlechtilú sien učinil. Prostřed té sieni stál obraz, ježto bohyně římská byla. Ta držíše zlaté jablko v své ruce. A okolo té sieni okršlek se všech strán stojíše každé krajiny, kteráž jim poddána bieše, měděný zvonec v své ruce držíše. Ale když která krajina z těch krajin chtěla se Římanóm protiviti, ihned té krajiny zvonec se zvonil. A ihned rytíř vyšel, na měděném koni sedě, na samý vrch té sieni, třesa kopím a na tu jistú krajinu, kteráž se měla protiviti, hledíše. A ihned Římené, připravíce se proti té jisté krajině, vyjeli a ji vybojujíc, zkazili.
Najmilejší! Toto město jest tělo člověčí, jenž pět bran má k východu měšťanóv, totižto pět smyslóv. V tom ustavena jest ušlechtilá sien, totižto duše rozumná, v nížto u prostředce stojí ušlechtilý některaký obraz, zlaté jablko drže v ruce. Tento obraz jest podobenství, kteréž duše má z Bohem. Ale troje království jest, jenžto toto město vybojuje a jemu se protiví, a nadto snažili sú se, aby sien konečně zkazili, to jest, aby duši i tělo do hořícího pekla přitáhli. Ta tři království sú ďábel, svět a tělo. Obrazové jich sú: najprvé obraz ďáblóv jest pejcha, obraz svita jest lakomství, obraz těla rozkoš, smilstvo. To sú ti tří obrazové těch tří království, o nichž dí svatý Jan: „Všecko, což jest v světě, totižto v světských lidech, nebo jest pýcha života, aneb žádost očí, aneb zlá žádost těla.“ Ale když člověk znamená, že ti obrazové chtí tělo i duši zahubiti, tehdy rozum má se inhed připraviti a statečně proti nim bojovati, dokudž jich pod se nepodrazí, tak aby jemu víc z boží pomocí nemohli panovati.
Jakož praví mistr Plinius, že jest některaké dřevo v Židovské zemi podlé hory Sinaj, jehož ovoce přesladkú vóni
