lidská v sen smrti uvodí. Kteráž zpívala jest člověčím hlasem, jest lakomství, kteréž svým posluchačóm tohoto světa zpívá zpívaní „Mnohé musíš sebrati, abychom mohli ctnost tvého jména rozšířiti“, takým zlým zpívaním srdce lakomého oklamáno bývá, až jeho smrt zajde. A tedy tělo jeho roztrhá, kteráž zpívá v píšťalku. Píšťalka jest chlúba, kteráž svým vydává toto zpívaní: „Mladý si a krásný, máš se krásen všem ukázati, ižádnému neotpúštěje, ale všecky potlač, kteréž přemoci móžeš. Když zabíš někoho, dějíť, že si dobrý rytíř, tedy budeš poctivý a ode všech dobrý budeš nazván.“ Kteráž ochechule zpívá na střmen: střmen ta hudba jest smilstvo, kteréž svým následujícím také vydává zpívanie: „Mladec si silný, z děvečkami hraj, potom v starosti budeš tresktati ženy.“ Nebo nic více úmysl člověčí nevzdaluje od Boha než milost ženská. Křídla měly sú ptačí, nebo vždycky sú v neustavičnosti žádosti světské. Nehty také mějíchu ptačí, neb kteréž k hříchu připravují nebo přitrhují, k pekelným mukám popadují. Ulixes jest múdrý člověk, kterýž čistý na tomto světě plaví se bázní božskú, k dřevu konci lodí přivazuje [se]text doplněný editorem[150]doplněno podle rkp. GestaB, GestaU, totiž k kříži Kristovu, a uši ot hříchóv otvracuje, aby jediné nebeského žádal. Tehdy ochechule potopeny budú. Nebo žádosti skrze Ducha svatého ot něho otlúčeny […]text doplněný editorem[151]v rukopise článek není dokončen