velmi, kterýž sobě pokoj ustavil. A pod krumfeštem kopajíce nalezli sú zlatý hrob, třmi obruči zlatými obklíčen. A takéžto bíše napsání: „Vrátil sem, dal sem, schoval sem, měl sem, mám, ztratil sem. Což sem vrátil, měl sem; což sem dal, to mám.“ A ten hrob s tím napsáním císař jest vzel etc.cizojazyčný text
Najmilejší! Tento císař móž nazván býti každý dobrý křesťan, kterýž má ustaviti duom, totižto srdce Bohu připravené, aby jeho vuoli vždycky plnil, a kopati skrze cestu zkrúšení; a tak nalézti budeš moci hrob zlatý, totižto srdce plné ctností skrze božskú milost, ze třmi obruči zlatými, totiž s věrú, nadějí a láskú. Tu bíše psáno: „Vrátil sem.“ Pověz mi, což s’ vrátil nebo dal? Odpověz dobrý křesťan: „Tělo i duši v službě boží.“ Druhé bylo jest psáno: „Zachoval sem.“ Pověz mi, co s’ zachoval? Odpověz: „Duši svú v dobrých skutcích.“ Potom píše se: „Dal sem.“ Co s’ dal? „Milost Bohu a bližnímu svému.“ Nebo v těchto věcech záleží vešken zákon i proroci. Potom píše se: „Měl sem.“ Pověz mi, co s’ měl? Odpověděl: „Hubený život, nebo v hříchu sem počat.“ Potom píše se: „Mám.“ Co máš? „Zajisté učiněn sem rytíř boží, a prvé sem byl sluha diábluov.“ Potom píše se: „Ztratil sem.“ Což s’ ztratil? „Zajisté skrze zpověd všecky hříchy své.“ Potom se píše: „Trpím“, totižto utrpení mám skrze pokání za své hříchy, a protivenství rád trpím zde nebo v očistci. Potom píše se: „Co sem vrátil, to mám“, totiž co sem vrátil v dobrých skutcích, toho sem sám od sebe nejměl, ale ot Buoha mého, kterýž mě vykúpil. Potom se píše: „Dal sem, což mám“, totiž což sem v tomto životě dal skrze skutky milosrdné, již v nebeském království mám po tom životě radost věčnú. A tak srdce naše s tímto písmem bude li moci nalezeno býti, život věčný vezme.
O jedné arcibezectné ženě etc.cizojazyčný text
Ptolomeus v Římě kraloval bohatý velmě, v jehožto království jeden rytíř nábožný a velmi milosrdný byl, kterýž pěknú ženu mějíše, ale [ona]text doplněný editorem[158]doplněno podle rkp. GestaB cizoložství ostati nechtíše. Rytíř to uznamenav, velmi se zamútil, i do země Svaté jíti zamyslil, aby žena jeho život svój v lepší proměnila. I řekl k ní: „Má najmilejší! Do země Svaté jíti míním; a sama se opatruj a šlechetnost tvú tobě porúčím.“
A když jest na pút šel, paní jiného dobře učeného milovala a s ním cizoložila. Ona k němu řekla: „Když by jednu věc mohl učiniti, mě by za ženu se vším mým zbožím měl.“ A on
