dědictvie jistě mé přeslavnéť jest mi. Ps15,7 Chváliti budu hospodina, kterýž mi dal rozum, nadto až do noci trápila sú mě ledvie má. Ps15,8 Vzhlédal sem na pána před obličejem mým vždycky, nebť mi jest na pravici, abych se nepohnul. Ps15,9 Protož rozveselilo se srdce mé a zradoval se jazyk muoj, nadto i tělo mé odpočívati bude v naději. Ps15,10 Nebo neostavíš duše mé v pekle aniž dáš svatému tvému viděti porušenie. Oznámil si mi cesty života, naplníš mě potěšením [s]text doplněný editorem[71]s] cum lat. tváří svú, utěšenie na pravici tvé až do konce.
Žalm šestnáctý jest o modlitbě Kristově, kterúž se modlí k otci za se i za svú cierkev. Hlas člověka Krista
Ps16,1 Vyslyš, hospodine, spravedlnost mú, přichyl se k prosbě mé. Ušima pozoruj prosby mé, ne skrze usta lstivá. Ps16,2 Od tvé tváři soud muoj ať vyjde, oči tvé ať pohledie na upřiemnost. Ps16,3 Pokusil si srdce mého i navštěvoval si v noci, ohněm si mě přepaloval a nenie shledána na mně nepravost. Ps16,4 Aby nemluvila usta má skutkóv lidských, pro slova úst tvých jáť sem ostřiehal cest tvrdých. Ps16,5 Dokonalé učiň kroky mé na stezkách tvých, ať by se nehýbaly šlépěje mé. Ps16,6 Jáť sem volal, nebs mne uslyšel, hospodine, nakloň ucha svého ke mně a uslyš slova má. Ps16,7 Divná učiň milosrdenstvie svá, jenž vysvobozuješ doufajície v se. Ps16,8 Od těch, jenž se spěčují pravici tvé, ostřiehajž mě jakožto zřietedlnici oka. Pod stienem křídel svých zbraňujž mě Ps16,9 od tváři nevěrných, kteříž sú mě trýznili. Nepřátelé moji obklíčili sú duši mú, Ps16,10 tuk svuoj
