trápeních tohoto světa jsúci i volá
Ps62,1 Ps62,2 Bože, bože muoj, k tobě zjitra bdím. Žiežnila jest k tobě duše má, přerozličně tobě tělo mé. Ps62,3 V zemi zpuštěné, bez cesty a bezvodné, tak v svatém sem se okázal tobě, abych viděl moc tvú a slávu tvú. Ps62,4 Neb lepšie jest milosrdenstvie tvé nad životy, rtové moji chváliti budú tě. Ps62,5 Tak budu dobrořečiti tě v životě mém a v jménu tvém vyzdvihovati budu ruce své. Ps62,6 Jakžto tukem vnitřním i zevnitřním naplněna bude duše má a skrze rty potěšenie chválu vzdadie usta má. Ps62,7 Tak pamatovati budu na tě na posteli, v jitřních časech rozjímati budu o tobě. Ps62,8 Nebo byl si spomocník muoj a v zastření křídel tvých těšiti se budu. Ps62,9 Lnula jest duše má po tobě, měť jest přivinula pravice tvá. Ps62,10 Oni pak nadarmo hledali bezživotie mého, vcházeti budú do nižších stran země, Ps62,11 vydáni budú v moc meče, dielové lišek budú. Ps62,12 Král pak veseliti se bude v bohu, chváleni budú všickni, kteříž přisáhají v něm, neb zacpána sú usta mluvících nepravé věci.
V žalmu LXIII. napomínáme se, abychom v trápeních měli doufánie v hospodinu. Hlas Kristuov v osobě člověčie
Ps63,1 Ps63,2 Uslyš, bože, modlitbu mú, když z srdce prosím, od strachu nepřietele vytrhni duši mú. Ps63,3 Obránil si mě ot sebránie zlobivých, ot mnostvie pášících nepravost. Ps63,4 Nebo zuostřili sú jakžto meč jazyky své, natáhli sú lučiště, věc přehořkú, Ps63,5 aby ustřieleli v skrýšech nepoškvrněného. Ps63,6 Vnáhle ustřielejí ho a nebudúť se báti, stvrdili sú sobě řeč nešlechetnú. Rozmlúvali sú, aby ukryli osidla, pravili: „Ktoť shlédne je?“ Ps63,7 Ptali sú se na nepravosti, zemdleli sú ptajíce se od vyptánie. Přistúpíť člověk k srdci vysokému Ps63,8 a budeť povýšen buoh. Střely dětinské učiněny sú rány jich Ps63,9 a zemdleli sú proti nim jazykové jich. Zarmúceni sú všickni, kteříž vídali je, Ps63,10 a ulekl se každý člověk. Ohlašovali sú diela božie a skutkóm božím srozuměli sú. Ps63,11 Veseliti se bude spravedlivý v hospodinu a doufati bude v něho i budú chváleni všickni přiemého srdce.
V žalmu LXIIII. těší se věrní vyhnání do tohoto údolé, že se navrátie do svrchovaného Jeruzaléma
Ps64,1 Ps64,2 Na tě slušie chvála, bože, na Sionu a toběť se vyplní slib v Jeruzalémě.
