v nenávisti měli. Ps20,10 Položíš je jako pec ohnivú času zuořivosti své, hospodin v hněvu svém zarmútí je a zžéře je oheň. Ps20,11 Plod jich z země vyhladíš a plémě jich od synóv lidských, Ps20,12 nebť naklonili sú proti tobě zlých věcí, smýšleli sú rady, jichž sú nemohli ustanoviti. Ps20,13 Neb dáš je v hřbet, mezi těmi, kterés opustil, připravíš tvář jich. Ps20,14 Vyvyšiž se, hospodine, v síle své, zpievati a chváliti budeme moci tvé.
Žalm XXI. jest o umučení a vskřiešení Kristovu. Kristus člověk z přiblíženie svého umučenie pohnut jsa i die k bohu otci
Ps21,1 Ps21,2 Bože, bože mój, vzhlédniž na mě, proč si mě opustil? Daleko od vysvobozenie mého slova hřiechóv mých. Ps21,3 Bože mój, volati budu přes den, a neuslyšíš, a v noci, a ne k nemúdrosti sobě. Ps21,4 Ty pak v svatyni přebýváš, chválo izrahelská. Ps21,5 V těť sú doufali otcové naši, doufali sú a vysvobodils je. Ps21,6 K tobě sú volali i vysvobozeni učiněni sú, v těť sú doufali a nejsú pohaněni. Ps21,7 Já pak červ sem, a ne člověk, pohaněnie lidí a opovrženie obce. Ps21,8 Všickni vidúce [mě]text doplněný editorem[113]mě] me lat., posmievali se mi, mluvili sú usty a pohybovali sú hlavú: Ps21,9 „Doufalť je v boha, nechť ho vyprostí, ať svobodna učiní ho, neboť žádá jeho.“ Ps21,10 Neb ty si, jenž mě vytrhl z života, naděje má od prsí matky mé, Ps21,11 na těť sem polehl od života. Z života matky mé bóh muoj ty si, Ps21,12 neodcházejž ode mne, neboť zamúcenie přeblízké jest a nenieť, kto by spomohl. Ps21,13 Ostúpili sú mě telci mnozí, býkové tuční oblehli sú mě. Ps21,14 Otevřeli sú na mě usta svá jakžto lev lapaje a řeva. Ps21,15 Jakžto voda vylit sem a vystúpily sú všecky kosti mé. Učiněno jest srdce mé jakžto vosk rozpuštěný uprostřed života mého. Ps21,16 Vyschla jest jakžto škořepina síla má a jazyk mój přilnul jest k dásniem mým a do prachu smrti doprovodil si mě. Ps21,17 Nebo ostúpili sú mě psové mnozí, zbor zlobivých oblehl jest mě. Zbodli sú ruce mé i nohy mé, Ps21,18 zčetli sú všecky kosti mé. Oni pak vzhlédali sú a patřili na mě, Ps21,19 rozdělili sú sobě rúcha má a o rúcho mé vrhli sú los. Ps21,20 Ale ty, hospodine, nevzdalujž pomoci své ode mne, k obraně mé rač přizřieti. Ps21,21 Vytrhni od meče, bože, duši mú a z ruky psa jediničkú mú. Ps21,22 Vysvobodiš mě z úst lva a od rohóv jednorožcóv poníženie mé. Ps21,23 Vypravovatiť budu jméno bratróm mým i prostřed cierkve
