obveselila sú duši mú. Ps93,20 Zdaliž se přídrží tebe stolice nepravosti, jenž zamýšléš práci v přikázaní? Ps93,21 Povstáváchu proti duši spravedlivého a krev nevinnú odsuzovali sú. Ps93,22 A učiněn mi jest hospodin za útočiště a buoh muoj za spomoc naděje mé. Ps93,23 I navrátíť jim nepravost jich a v zlosti jich zatratíť je, zatratíť je pán buoh náš.
V žalmu devadesátém čtvrtém napomíná, abychom boha ochotně a nábožně chválili, i die
Ps94,1 Poďte, veselme se hospodinu, plesánie čiňme bohu, spasiteli našemu. Ps94,2 Předejdemež tvář jeho u vyznání a v žalmiech plesánie čiňme jemu, Ps94,3 nebo buoh veliký pán a král veliký nade všecky bohy, nebť nezažene hospodin lidu svého. Ps94,4 Nebo v rukú jeho jsú všecky končiny země i výsosti hor jehoť jsú, Ps94,5 nebť jeho jest moře a onť jest je učinil i suchost ruce jeho stvořile sta. Ps94,6 Poďme, klanějme se a plačme před hospodinem, jenž stvořil nás, Ps94,7 neboť on jest pán buoh náš a my lid pastvy jeho a ovce rukú jeho. Ps94,8 Dnes uslyšíte li hlas jeho, nechtějte zatvrzovati srdcí vašich, Ps94,9 jakož v rozdráždění v den pokušenie učiněného na púšti, kdežto pokúšeli sú mě otcové vaši, skusiliť sú a viděli skutky mé. Ps94,10 Čtyřidceti let hněval sem se na národ ten a řekl sem: „Vždycky tito z srdce blúdie.“ Ps94,11 A ti nepoznali sú cest mých, jimžto sem zapřisáhl v rozhněvání svém: „Nevejdúť do odpočinutie mého.“
V žalmu XCV. napomíná k chvále božie pro vzdělánie domu duchovnieho
Ps95,1 Zpievajte hospodinu piesen novú, zpievajte hospodinu,
