mučedlníky své. Poněvadž se čte, že otce staré někdy vysvobozoval, protož v osobě mučedlníkuov prorok připomínaje dobroděnie učiněná otcóm starým, die takto
Ps43,1 Ps43,2 Bože, ušima našima slyšeli sme, otcové naši zvěstovali sú nám, skutek, kterýž si puosobil za dnuov jich i za dnuov starých. Ps43,3 Ruka tvá pohany zahladila i štiepil si je, strápil si lidi i vyhnal si je. Ps43,4 Aniž jistě v meči svém opanovali sú zemi a rámě jich nevysvobodiloť jest jich, ale pravice tvá a rámě tvé a zasviecenie obličeje tvého, nebo zalíbil si sobě v nich. Ps43,5 Ty si sám král muoj a buoh muoj, kterýž přikazuješ, aby vítězstvie mieval Jákob. Ps43,6 Skrze tě nepřátely své rozptýlíme mocí a ve jménu tvém nebudeme dbáti na ty, kteříž povstávají proti nám. Ps43,7 Ne v lučišti svém doufánie mieti budu a meč mój nevysvobodí mě. Ps43,8 Nebs vysvobodil nás od těch, jenž trýznili nás, a ty, jenž nás v nenávisti měli, zahanbil si. Ps43,9 V hospodinu chváleni budeme celého dne a ve jménu tvém chválu vzdávati na věky. Ps43,10 Nynie pak odehnal si a zahanbíš nás a nebudeš vycházeti, bože, v mocnostech našich. Ps43,11 Odvrátil si nás zpátkem po nepřáteléch našich a ti, kteříž nás v nenávisti měli, roztrhovali sú sobě. Ps43,12 Vydal si nás jakžto ovce ku pokrmóm a mezi pohany rozptýlel si nás. Ps43,13 Prodal si lid svuoj bez peněz a nebylo jest drahoty v kupování jich. Ps43,14 Položil si nás v potupu súsedóm našim, v porúhanie a v posměch, kteříž sú v uokolku našem. Ps43,15 Položils nás za podobenstvie pohanóm,
