sionské nade všecka stanoviště Jákobova. Ps86,3 Slavné věci praveny sú o tobě, město božie: Ps86,4 „Připomínati budu Raab a Babylon, jenž sú poznali mě. Aj, cizozemci a Tyr a lid múřenínský, tiť sú byli tu.“ Ps86,5 Všakť Sionu praviti bude člověk, že člověk narozen jest v něm, a onť Najvyšší založilť jest jej. Ps86,6 Hospodin vypravovati bude v písmiech lidí i kniežat jich, kteříž sú byli v něm. Ps86,7 Jakožto všech veselících se přebývánie jest v tobě.
V žalmu LXXXVII. Kristus pán v zpuosobě služebníka modle se, i die
Ps87,1 Ps87,2 Pane bože spasenie mého, ve dne sem volal i v noci před tebú. Ps87,3 Vejdiž před obličej tvuoj modlitba má, nakloň ucha tvého ku prozbě mé. Ps87,4 Nebť naplněna jest zlými věcmi duše má a život muoj ku peklu se přiblížil. Ps87,5 Počten sem s stupujícími do jezera, učiněn sem jakžto člověk bez pomoci, Ps87,6 mezi mrtvými svobodný, jakžto ranění, kteříž spie v hrobiech, na něžto nepamatuješ viece, a oni od ruky tvé zahnáni sú. Ps87,7 Položili sú mě v jezeře dolejšiem, v temnostech a v stienu smrti. Ps87,8 Nade mnú utvrdila se jest prchlivost tvá a všecka vlnobitie svá uvedl si na mě. Ps87,9 Vzdálil si známé mé ode mne, položili sú mě v mrskost sobě. Vydán jsem a nevycházel sem, Ps87,10 oči mé nedužily sú pro nedostatek. Volal sem k tobě, hospodine, přes celý den, ztáhl sem k tobě ruce své. Ps87,11 Zdaliž mrtvým činiti budeš divy, čili lékaři křésiti budú a budúť tě chváliti? Ps87,12 Zdaliž vypravovati bude někto v hrobě milosrdenstvie tvé a pravdu tvú v zatracení? Ps87,13 Zdaliž poznáni budú v temnostech divní skutkové tvoji a spravedlnost tvá v zemi, jenž v zapomenutie dána jest? Ps87,14 A já k tobě, hospodine, volal sem a zjitra modlitba má předcházeti bude tě. Ps87,15 Pročež, hospodine, zahánieš modlitbu mú, odvracuješ tvář svú ote mne? Ps87,16 Chudýť sem já a v pracech od mladosti své, vyvýšen pak jsa, ponížen sem a zarmúcen. Ps87,17 Na mě sú se přibrali hněvové tvoji a hruozy tvé zamútily sú mě. Ps87,18 Obklíčili sú mě jakžto voda přes celý den, obklíčili sú mě spolkem. Ps87,19 Vzdálils ode mne přietele a bližnieho a známé mé od hubenstvie mého.
V žalmu LXXVIII. napomíná, abychom naději nepokládali v sobě, ale v pánu bohu
Ps88,1 Ps88,2 Milosrdenstvie páně na věky zpievati budu, v národu i
