velebnosti jeho na věky i budeť naplněna velebností jeho všecka země. Buď to, buď to! Ps71,20
V žalmu sedmdesátém druhém napomíná nás prorok, abychom věčné věci oblíbili a z nich boha chválili
Ps72,1 Kterak dobrý jest buoh izrahelský těm, kteříž přiemého sú srdce! Ps72,2 Mé pak jednak klesly sú nohy, jednak poraženi sú krokové moji, Ps72,3 neb sem se rozhorlil na nepravé, pokoj hřiešníkóv vida. Ps72,4 Nebť nenie prohlédanie k smrti jich a utvrzenie v ráně jich. Ps72,5 V práciť lidské nejsú a s lidmi mrskáni nebudú. Ps72,6 Protož držela jest je pýcha, přikryti sú nepravostí a nevěrú svú. Ps72,7 Vyšla jest jakžto z tuku nepravost jich, brali sú se v žádost srdce. Ps72,8 Myslili sú i mluvili nešlechetnost, nepravost u výsosti mluvili sú. Ps72,9 Položili sú v nebe usta svá a jazyk jich chodil jest nad zemí. Ps72,10 Protož obrátíť se lid muoj zde a dnové plní zhledávati se budú v nich. Ps72,11 I pravili sú: „Kterakž zná buoh a jest li poznánie na výsosti?“ Ps72,12 Toť, sami hřiešníci a přehojné na světě obdrželi sú bohatstvie. Ps72,13 I řekl sem: „Tehda nadarmo spravedlivé choval sem srdce mé a mezi nevinnými myl sem ruce své.“ Ps72,14 A býval sem mrskán přes celý den a tresktánie mé na úsvitě. Ps72,15 Řekl [li]text doplněný editorem[514]li] Si lat. sem: „Budu praviti takto,“ aj, národ synóv tvých zavrhl sem. Ps72,16 Nadál sem se, že bych poznati mohl toto, úsilé jest nad mě, Ps72,17 dokavadž nevejdu do svatiny božie a srozumiem posledním věcem jich. Ps72,18 Avšak pro úklady uložil si jim, srazil si je, když sú se vyzdvíhali. Ps72,19 Kterak učiněni sú v pustinu? Vnáhle zhynuli sú, zatraceni sú pro nepravost svú. Ps72,20 Jakžto sen vstávajících, hospodine, v městě tvém obraz jich v nic obrátíš. Ps72,21 Neb zapáleno jest srdce mé i ledvie mé změněny sú Ps72,22 a já k ničemémuž obrácen sem, a nepoznal jsem. Ps72,23 Jakžto hovádko učiněn sem u tebe, a já vždycky s tebú. Ps72,24 Uchopil si ruku pravú mú a z vuole své provedl si mě a v slávu přijal si mě. Ps72,25 Nebo co mi jest na nebi a bez tebe co sem žádal na zemi? Ps72,26 Hynulo jest tělo mé i srdce mé, buoh srdce mého a diel, buoh na věky. Ps72,27 Nebo aj, ktož se zdalují od tebe, zahynúť, zatratíš všeckny, kteřížto smilnie od tebe. Ps72,28 Mně pak přídržeti se boha dobré jest a položiti v pánu bohu naději svú, ať bych vypravoval všecka ohlašovánie tvá v branách dcerky sionské.
