V žalmu stém a třidcátém šestém napomíná ku pláči pro prodlévanie obydlé života tohoto i také pro vzdálenie nebeské vlasti
Ps136,1 Nad potoky babylonskými, tuť sme se ssadili a plakali, když sme se rozpomínali na tě, Sione. Ps136,2 Po vrbí uprostřed něho zvěšeli sme varhany naše, Ps136,3 neb tu tázali sú nás, kteříž zjímané vedli [nás]text doplněný editorem[1018]nás] nos lat., o sloviech piesniček, a kteříž zavedli nás: „Pieseň zpievajtež nám z piesniček sionských.“ Ps136,4 Kterak zpievati budeme pieseň páně v zemi cizie? Ps136,5 Jestliže bych se zapomenul na tě, Jeruzalémě, v zapomenutie ať jest dána pravice má. Ps136,6 Přilniž jazyk muoj k dásniem mým, nebudu li pamatovati na tě, nebudu li rozmlúvati o Jeruzalému na počátku veselé svého. Ps136,7 Rozpomeň se, hospodine, na syny edomské v den Jeruzaléma, kteříž řiekají: „Vykořeňte, vykořeňte až do krunfeštóv v něm.“ Ps136,8 Dcero babylonská biedná! Blahoslavený, ktoť otplatí tobě otplatu tvú, kterúž si odplatila nám. Ps136,9 Blahoslavený, ktož zjímá a obrážeti bude dietky jejie o skálu.
V žalmu CXXXVII. napomíná, abychom chválu vzdali bohu, že nás ráčil vysvoboditi skrze Krista, pána našeho
Ps137,1 Chváliti tě budu, hospodine, v celém srdci mém, neb si slyšel všecka slova úst mých. Před obličejem anjelóv zpievati budu tobě, Ps137,2 modliti se budu k chrámu svatému tvému a vyznávati se budu jménu tvému, nad milosrdenstvím tvým i pravdú tvú, neb si zvelebil nade všecko jméno svatého svého. Ps137,3 V kterýž koli den vzývati budu tě, uslyšiž mě, rozmnožíš v duši mé sílu. Ps137,4 Vyznávajte se tobě, hospodine, všickni králové zemští, neb sú slyšeli všecka slova úst tvých. Ps137,5 A zpievajte po cestách páně, žeť jest veliká sláva páně, Ps137,6 neb převysoký pán a nízké věci patří a vysoké zdaleka poznává. Ps137,7 Budu liť choditi uprostřed zámutku, obživiž mě a na hněv nepřátel mých vytáhl si ruku svú a svobodna mě učinila pravice tvá. Ps137,8 Hospodin odplacovatiť bude za mě. Pane, milosrdenstvie tvé na věky, diela rukú tvých nemievaj v potupě.
V žalmu třidcátém osmém napomíná, abychom od pána boha nedocházeli, ale k němu se navrátili. A jest hlas těch, jenž sú spravedliví učiněni
Ps138,1 Hospodine, pokusils mě i poznals mě, Ps138,2 ty si poznal osazenie mé i povstánie mé. Ps138,3 Porozuměls myšlením
