pohaněli ste, neb pán naděje jeho jest. Ps13,7 Kto dá z Sionu spasitele Izrahelovi? Když odejme hospodin vazbu lidu svého, těšiti se bude Jákob a veseliti se bude lid izrahelský.
V žalmu čtrnáctém tieže se prorok, kto by hodně v tomto životě slúžil bohu a kto by v budúciem světě odpočinutie s ním mieti chtěl
Ps14,1 Hospodine, kto bude obývati v stanu tvém anebo kto odpočine na hoře svaté tvé? Ps14,2 […]text doplněný editorem[64]…] Qui ingreditur sine macula, et operatur iustitiam lat. (homoiot.), Ps14,3 ktož mluví pravdu v srdci svém, ktož nepuosobil lsti v jazyku svém ani činil bližniemu svému zlého a pohaněnie nepřijímal proti bližním svým. Ps14,4 K ničemémuž přiveden před jeho tváří zlobivý, ty pak, jenž se bojie hospodina, zvelebuje. Kterýž přisáhá bližniemu svému a nezklamává, Ps14,5 kterýž peněz svých nevydal na lichvu a daruov proti nevinému nebral jest, ktož činí toto, nebudeť pohnut na věky.
V žalmu patnáctém mluví prorok o vzkřiešení Kristovu. Hlas Kristuov
Ps15,1 Zachovajž mě, hospodine, neboť sem doufal v tě. Ps15,2 Řekl sem hospodinu: „Buoh muoj ty si, žeť dobrých činuov mých nepotřebuješ.“ Ps15,3 Svatým, kteříž sú v zemi jeho, divné učinil všecky vuole mé mezi nimi. Ps15,4 Rozmohly se byly nemoci jich, potom pospiechali sú. Nebuduť hromažditi sňatkuov jich, aby byly vylévány krve, ani připomínati budu jmen jich skrze usta má. Ps15,5 Hospodin diel dědictvie mého a kalicha mého, ty si, kterýž navrátíš [mi]text doplněný editorem[67]mi] mihi lat. dědictvie mé. Ps15,6 Provázkové padli sú mi najslavnějších, dědictvie jistě mé přeslavnéť jest mi. Ps15,7 Chváliti budu hospodina, kterýž mi dal rozum, nadto až do noci trápila sú mě ledvie má. Ps15,8 Vzhlédal sem na pána před obličejem mým vždycky, nebť mi jest na pravici, abych se nepohnul. Ps15,9 Protož rozveselilo se srdce mé a zradoval se jazyk muoj, nadto i tělo mé odpočívati bude v naději. Ps15,10 Nebo neostavíš duše mé v pekle aniž dáš svatému tvému viděti porušenie. Oznámil si mi cesty života, naplníš mě potěšením [s]text doplněný editorem[71]s] cum lat. tváří svú, utěšenie na pravici tvé až do konce.
Žalm šestnáctý jest o modlitbě Kristově, kterúž se modlí k otci za se i za svú cierkev. Hlas člověka Krista
Ps16,1 Vyslyš, hospodine, spravedlnost mú, přichyl se k prosbě mé. Ušima pozoruj prosby mé, ne skrze usta
