buď milujícím tě. Ps121,7 Budiž pokoj v síle tvé a hojnost po věžech tvých. Ps121,8 Pro bratřie mé a pro bližnie mé mluvieval sem pokoj o tobě. Ps121,9 Pro duom pána boha našeho hledalť sem dobrých věcí tobě.
V žalmu XCCII. žádá smilovánie božieho prorok a vysvobozenie z potupy, kteráž pocházie na lidi pro prohřešenie
Ps122,1 K toběť sem pozdvihl očí mých, kterýž přebýváš na nebesiech. Ps122,2 Aj, jakžto oči služebníkuov v rukú pánuov svých, jakžto oči dievky v rukú panie své, tak oči naše ku pánu bohu našemu, dokavadž by se nesmiloval nad námi. Ps122,3 Smiluj se nad námi, pane, smiluj se nad námi, nebo sme velmi naplněni potupením, Ps122,4 neb velmi jest naplněna duše naše hanbú bohatým a potupú pyšným.
V žalmu CXXIII. mluví, kterak všeliké dobré pánu bohu připsáno má býti
Ps123,1 By byl pán buoh nebyl mezi námi, prav nynie, Izraheli, Ps123,2 by byl pán buoh nebyl mezi námi, když jsú povstali lidé proti nám, Ps123,3 snad za živa pohltili by byli nás. Když rozhněvala se prchlivost jich proti nám, Ps123,4 snad voda pohřížila by nás. Ps123,5 Proud přešla jest duše naše, snad by byla přešla duše naše vodu nesnesitedlnú. Ps123,6 Požehnaný hospodin, kterýž nás nedal v zachvácenie zubuov jich. Ps123,7 Duše naše jakžto vrabec vytržena jest z osidla lovcuov, osidlo zetřeno jest a my vysvobozeni jsme. Ps123,8 Spomoc naše ve jméno páně, kterýž učinil nebe i zemi.
V žalmu stém XXIIII. oznamuje se, kterak každý člověk doufati má v pána a že veliká jest odplata, ktož doufá v milost jeho
Ps124,1 Ktož doufají v hospodina, jakžto hora Sionská, nepohneť se na věky, kto přebývá Ps124,2 v Jeruzalémě. Hory okolo něho a pán okolo lidu svého, od toho nynie až na věky. Ps124,3 Nebo nenecháť hospodin metly hřiešníkóv nad losem spravedlivých, ať by nestahovali spravedliví k nepravosti rukú svých. Ps124,4 Dobře čiň, hospodine, dobrým a přiemým srdce. Ps124,5 Odchylujíce se pak k závazkóm, přivedeť hospodin s těmi, jenž páší nepravost. Pokoj nad Izrahelem!
V žalmu CXXV. napomíná ku potěšení, když pán bóh lid z zámutku vyvodí
Ps125,1 Když obrátí hospodin vazbu sionskú, učiněni sme jakžto potěšení. Ps125,2 Tehda naplněna sú radostí usta naše a jazyk náš rozveselenie.
