skrytém jakožto lev v jeskyni své. Osidla dělá, aby polapil chudého, popadá jeho, když ho přitahuje. Ps9,31 V osidle svém ponížíť jeho, pochýlíť se i padne, když panovati bude nad chudými. Ps9,32 Nebo pověděl jest v srdci svém: „Zapomnělť se jest buoh, odvrátil jest tvář svú, aby nehleděl do konce.“ Ps9,33 Povstaň, pane bože, a ať se pozdvihne ruka tvá, nezapomínaj se nad chudým. Ps9,34 Proč jest rozdráždil nemilostivý boha? Nebo mluvil v srdci svém: „Nebude se vyptávati.“ Ps9,35 Vidíš, nebo ty úsilé i bolest znamenáš, aby je vydal v ruce své. Toběť jest pozuostaven chudý, osiřelému ty budeš pomocníkem. Ps9,36 Potři rámě hřiešníka i zlostného, hledán bude hřiech jeho, a nebudeť nalezen. Ps9,37 Hospodin kralovati bude věčně i na věky věkuov, zhyňte, pohané, z země jeho. Ps9,38 Žádost chudých uslyšal jest hospodin, přípravu srdce jich slyšalo ucho tvé, Ps9,39 učiň soud osiřalému, ať by viece nepřičíněl veličiti se člověk na zemi.
V žalmu desátém učí prorok odpierati kacéřóm, kteříž usilují věrné v nevěru svú převrátiti
Ps10,1 Ps10,2 V hospodina doufánie mám, kterakž mluvíte duši mé: „Přestěhuj se na horu jakožto vrabec?“ Ps10,3 Nebo aj, hřiešníci natáhli sú lučiště, [připravili sú střely své v túlu]text doplněný editorem[53]připravili sú střely své v túlu] paraverunt sagittas suas in pharetra lat., ať by střieleli v skrytě upřiemé srdcem, Ps10,4 nebo kteréhos učinil dokonalého, zkazili sú, spravedlivý pak co je učinil? Ps10,5 Hospodin v chrámu svatém svém, hospodin v nebi stolice jeho. Oči jeho na chudého vzhlédají, viečči jeho vytazujíť se synóv lidských. Ps10,6 Hospodin vytazuje se spravedlivého i nevěrného, kto pak miluje nepravost, nenávidí duše své. Ps10,7 Budeť dštíti na hřiešníky osidla, oheň a síra a vicher bouří, částka kalicha jich. Ps10,8 Nebo spravedlivý hospodin a spravedlnosti zamiloval, upřiemnost spatřil jest obličej jeho.
V žalmu jedenáctém, v němžto žádá prorok od zlého světa tohoto býti vysvobozen
Ps11,1 Ps11,2 Vysvoboď mě, hospodine, neboť jest pohynul svatý, nebo umenšeny sú pravdy od synóv lidských. Ps11,3 Daremné věci mluvili sú jeden každý k bližniemu svému, usta lstivá, v srdci a srdcem mluvili sú. Ps11,4 Rozptýlej hospodin všecka usta lstivá i jazyk chlubný. Ps11,5 Kteříž
