Kniha chval boských neb kniha Samomluvenie proroka o Kristovi
V žalmu prvniem vypisuje se cesta k blahoslavenství věčnému
Ps1,1 Blahoslavený muž, kterýž neotšel v radě nemilostivých a na cestě hřiešných nestál jest a na stolici smrtedlného nakaženie neseděl jest, Ps1,2 ale v zákoně božiem vuole jeho a v zákonu jeho přemyšlovati bude dnem i nocí. Ps1,3 A budeť jako dřevo, kteréž jest štiepeno podlé tekúcích vod, kteréž ovoce své vydávati bude v času svém. A list jeho nesprchne a všecko, což koli učiní, v prospěch bude. Ps1,4 Ne tak nevěrní, ne tak, ale jakožto prach, kterýž smietá vietr od svrchku země. Ps1,5 Protož nepovstávají nevěrní v soudu ani hřiešníci v radě spravedlivých, Ps1,6 neboť zná hospodin cestu spravedlivých a stezka nevěrných zahyne.
Druhý žalm mluví o těch, kteříž úklady zpuosobie proti království Krista pána a jeho vyvýšení. Kteréž prorok vida v duchu, i mluví
Ps2,1 Proč sú prchali pohané a lidé rozjímali sú daremné věci? Ps2,2 Zastavili se králové zemští a kniežata sešla se v jedno proti pánu a proti kristu jeho: Ps2,3 „Roztrhněme zvazky jich a odvržme od sebe jho jich.“ Ps2,4 Kterýž obývá v nebesiech, posmievati se bude jim a hospodin porúhati se bude jim. Ps2,5 Tehda mluviti bude k nim v hněvu svém a v prchlivosti své zarmútíť je. Ps2,6 Jáť pak ustaven sem králem od něho nad Sionem, horú svatú jeho, ohlašuje přikázanie jeho. Ps2,7 Hospodin řekl jest ke mně: „Syn muoj ty si, jáť sem dnes porodil tě. Ps2,8 Požádajž ode mne a dám tobě pohany dědictvie tvé a vladařstvie tvé končiny země. Ps2,9 Zpravovati je budeš v prutu železném a jako nádobu hrnčieře zetřeš je.“ Ps2,10 A nynie, králové, porozumějtež, naučenie přijměte, jenž súdíte zemi. Ps2,11 Služtež hospodinu v bázni a plesajte jemu s třesením. Ps2,12 Chopte se kázně, aby někdy nerozhněval se hospodin, i zhynuli byste s cesty spravedlivé. Ps2,13 Kdyby se rozpálil vnáhle hněv jeho, blahoslavení všickni, kteříž doufají v něho.
