naučenie se dává muži spravedlivému, kterú pokoru má zachovati, aby se líbil bohu
Ps130,1 Hospodine, nenieť povýšeno srdce mé aniž vyzdviženy jsú oči mé aniž sem se procházel u velikých ani v divných věcech nad se. Ps130,2 Jestliže sem nepokorně smýšlel, ale povyšoval sem duše mé. Budiž mi jako ostavenému od mateře své, tak odplata proti duši mé. Ps130,3 Naději měj, Izraheli, v hospodina, od toho času až na věky.
Žalm CXXXI. jest, abychom sami se i jiné vzdělávali chrám boží
Ps131,1 Rozpomeň se, pane, na Davida i na všelikú tichost jeho, Ps131,2 jakož se jest zapřisáhal hospodinu, slibem se zavázal bohu Jákobovu: Ps131,3 „Žeť nevejdu do stanu domu svého, nevstúpímť na ložce ustlánie mého, Ps131,4 nedámť usnúti očima svýma a viečkám svým dřiemanie Ps131,5 a odpočinutie židovinám svým, dokavadž nenajdu miesta pánu, stanu bohu Jákobovu.“ Ps131,6 Aj, slyšeli sme, že je byla v Efratě, nalezli sme ji na poléch lesu. Ps131,7 Vejdeme do stanu jeho, klaněti se budeme na miestě, kde sú stály nohy jeho. Ps131,8 Povstaň, pane, do odpočinutie svého, ty i archa posvěcenie tvého. Ps131,9 Kněžie tvoji zuobláčeni buďte spravedlností a světí tvoji chválu zpievajte. Ps131,10 Pro Davida, služebníka tvého, neodvracujž tváři krista svého. Ps131,11 Přisáhlť jest pán Davidovi pravdu a nesklamáť jeho: „Z plodu života tvého posadím na stolici tvé. Ps131,12 Jestliže budú ostřiehati synové tvoji zákona mého a svěděctví mých těchto, kteréž já budu učiti je, a synové jich až na věky sedětiť budú na stolici tvé.“ Ps131,13 Neb zvolil jest pán huoru Sion, zvolil jest ji k obývaní sobě: Ps131,14 „Toto odpočívanie mé na věky věkóm, tutoť obývati budu, nebť sem zvolil ji. Ps131,15 Vdovy jeho požehnávaje požehnám, chudé jeho sytitiť budu chleby. Ps131,16 Kněžie jeho zobláčiem spasením a světí jeho veselím veseliti se budú. Ps131,17 Odtud protáhnu moc Davidovu, připravil sem lucernu kristu mému. Ps131,18 Nepřátely jeho zobláčím pohaněním, nad ním pak zakvítati bude osvěcenie mé.“
V žalmu CXXXII. vychvaluje milost a lásku bratrskú a praví, že jest veliká láska jejie
Ps132,1 Aj, jak dobré a jak utěšené jest přebývati bratróm v jednotě! Ps132,2 Jakžto mast na hlavě, kteráž sstupuje na bradu, bradu Áronovu, kteráž sstupuje na obojek rúcha jeho, Ps132,3 jakžto rosa hory Hermon, jenž sstupuje na horu Sion. Neboť tu přikázal
