pochotný pán, na věky milosrdenstvie jeho a až do národu a národu pravda jeho.
V žalmu C. napomíná, abychom dobrých věcí žádali a zlých se ostřiehali
Ps100,1 Milosrdenstvie a soud zpievati budu tobě, hospodine. Chválu vzdávati budu Ps100,2 a porozumiem na cestě neposkvrněné, když přijdeš ke mně? Procházel sem v nevinnosti srdce svého, v prostřed domu mého. Ps100,3 Nekladl sem před oči své věci nespravedlivé, kteříž činili přestúpenie, v nenávisti sem měl. Nepřídrželo se mne Ps100,4 srdce nepravé, odchylujícieho se ode mne zlostného nepoznal sem. Ps100,5 Utrhajícieho tajně bližniemu svému, toho sem ku pomstě připravoval. S pyšným okem a s nesytým srdcem, s tiem sem nejiedal. Ps100,6 Oči mé k věrným země, ať by sedali se mnú, kráčeje po cestě nepoškvrněné, tenť mi jest přisluhoval. Ps100,7 Nebudeť přebývati v prostřed domu mého, ktož činí pýchu, kterýž mluví nepravé věci, nebyl jest vzácen před obličejem očí mých. Ps100,8 V [jitře]text doplněný editorem[729]jitře] matutino lat. hubieval sem všecky hřiešníky země, ať bych vyplenil z města páně všecky, kteříž páší nepravost.
Žalm CI. napomíná, abychom odejmúce hřiechy žádali od boha milosrdenstvie. Protož prorok v puosobě kajícieho die
Ps101,1 Ps101,2 Hospodine, uslyš modlitbu mú a volánie mé k tobě přiď. Ps101,3 Neodvracujž tváři své ode mne, v kterýž koli den rmútím se, nakloň ke mně ucha svého. V kterýž koli den vzývati budu tě, v brzkosti uslyš mě. Ps101,4 Neb sú zhynuli jakžto dým dnové moji a kosti mé jakžto škvarek zsechly sú. Ps101,5 Zbit sem jakžto seno a usvadlo srdce mé, žeť sem zapomenul jiesti chleba svého. Ps101,6 Od hlasu úpenie mého přilnuly sú kosti mé k kuoži mé. Ps101,7 Podoben učiněn sem pelikánovi na púšti, učiněn sem jakžto sýc v přístřeší. Ps101,8 Bedliv sem byl a učiněn sem jakžto vrabec osamelý na střeše. Ps101,9 Přes celý den haněli sú mě nepřátelé moji, a kteříž sú mě pochvalovali, proti mně přisáháchu, Ps101,10 nebo popel jakžto chléb sem jiedal a nápoj svój s pláčem sem směšoval, Ps101,11 od tváři hněvu popuzenie tvého, nebo pozdvih obrazil si mě. Ps101,12 Dnové moji jakžto stien odchýlili sú se a já jako seno usvadl sem. Ps101,13 Ty pak, hospodine, na věky trváš a připomínanie tvé od národu do národu. Ps101,14 Ty povstana smiluješ
