opovrhl si a v potupu dal si, zanetbal si krista svého. Ps88,40 Odtáhl si úmluvu služebníka svého a poškvrnil si na zemi svatiny jeho. Ps88,41 Zrušil si všecky ohrady jeho, položil si pevnějšie miesta jeho strach. Ps88,42 Roztrhali sú jej všickni, kteříž se brali cestú, učiněn jest v posměch súsedóm svým. Ps88,43 Vyzdvihl si pravici těch, jenž sú utískali ho, obveselils všecky nepřátely jeho. Ps88,44 Odehnal [jsi]text doplněný editorem pomoc meče jeho a nespomohls jemu v boji. Ps88,45 Kazil si ho, že neměl očištěnie, a stolici jeho k zemi si opovrhl. Ps88,46 Umenšil si dnuov času jeho, polil si jej pohaněním. Ps88,47 Až dokavad, hospodine, odvracuješ do konce, rozpálíť se jakožto oheň hněv tvuoj? Ps88,48 Rozpomeň se, jakáť jest má podstata, neb zdalis nadarmo stvořil všeckny syny lidské? Ps88,49 Který jest člověk, jenž by živ byl a neviděl smrti, aby vysvobodil duši svú z ruky pekla? Ps88,50 Kdež sú milosrdenstvie tvá stará, hospodine, jakožs přisáhl Davidovi v pravdě své? Ps88,51 Pamatujž, hospodine, na pohaněnie služebníkuov svých, kteréž sem snášel v luonu svém, od mnohých národuov, Ps88,52 kterýmžto haněli sú nepřátelé tvoji, hospodine, kterýmžto haněli sú změněnie krista tvého. Ps88,53 Požehnaný hospodin na věky. Staň se tak, staň se tak.
Žalm LXXIX. napomíná ku potupě starého a k milosti nového života. Prorok v uosobě cierkve die
Ps89,1 Hospodine, útočiště učiněn jsi nám od národu do národu. Ps89,2 Prvé než sú hory byly a než jest stvořena země i okršlek, od věku i na věky ty jsi buoh.Ps89,3 Neopúštiež člověka v ponížení, i řekl si: „Obraťte se, synové lidští!“
