káraj mě. Ps37,3 Nebo střely tvé uviezly sú ve mně a upevnil si nade mnú ruku svú. Ps37,4 Nenieť zdravie na těle mém od tváři hněvu tvého, nenieť pokoje kostem mým od tváři hřiechóv mých. Ps37,5 Nebo nepravosti mé vzešly sú na hlavu mú a jakožto břiemě těšké obtieženy sú nade mnú. Ps37,6 Zhynuly sú a porušeny sú jézvy mé od tváři nemúdrosti mé. Ps37,7 Hubený učiněn sem a skloněn sem až do konce, celý den smúcený chodil sem. Ps37,8 Neb bedra má naplněna sú posměchy a nenieť zdravie v těle mém. Ps37,9 Ztrýzněn sem a snížen sem přieliš, řval sem od lkánie srdce mého. Ps37,10 Hospodine, před tebú všeliká žádost má a lkánie mé od tebe nenie skryto. Ps37,11 Srdce mé zarmúceno jest, opustila mě síla má a světlo očí mých, i onoť nenie se mnú. Ps37,12 Přátelé moji i bližní moji proti mně přiblížili se a stáli. A kteříž blízko mne byli sú, zdaleka sú stáli a násilé sú činili, kteříž hledali duše mé. Ps37,13 A kteříž hledali sú zlého mně, rozmlúvali sú marnosti a lsti přes celý den myslili sú. Ps37,14 Já pak jakožto hluchý neposlúchal sem a jakožto němý neotvieraje úst svých. Ps37,15 A učiněn sem jakožto člověk, jenž neslyší a kterýž nemá v ustech svých otmlúvanie. Ps37,16 Neboť sem v tě doufal, hospodine, ty mě uslyš, pane bože muoj. Ps37,17 Neboť sem řekl, ať by se někdy nevzradovali nade mnú nepřietelé moji, neb když pohybují se nohy mé, veliké věci na mě sú mluvili. Ps37,18 Neboť já k bičování hotov sem a bolest má před obličejem mým vždycky. Ps37,19 Nebo nepravost svú já ohlašovati budu a pečovati budu o hřiech svój. Ps37,20 Nepřátelé pak moji živi sú a utvrzeni sú nade mnú a rozmnoženi sú ti, kteříž nenáviděli mě křivě. Ps37,21 Kteříž se odplacují zlým za dobré, haněli sú mě, že sem následoval dobroty. Ps37,22 Neopúštějž mě, pane bože mój, nevzdaluj se ote mne. Ps37,23 Pospěš ku pomoci mé, pane bože spasenie mého.
V žalmu XXXVIII. naučenie dává muži spravedlivému, aby mezi rúhači a nepravými zachoval zdrželivost jazyku, sváróv a křikuov aby nepósobil. I die muž spravedlivý
Ps38,1 Ps38,2 Řekl sem: „Ostřiehati budu cest svých, abych nehřešil v jazyku svém. Uložil sem ustóm svým stráži, když se jest postavil hřiešník proti mně.“ Ps38,3 Oněměl sem a snížen sem a umlk sem o dobrém a bolest má obnovila se jest. Ps38,4 Zahřelo se jest srdce mé uprostřed mne a v rozjímaní mém rozpálíť se oheň.
