Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<415416417418419420421422423>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

pe, .

Od následujícího -e, souhláska p se neměkčí. O řídkých odchylkách, jako je psané kopiet Mill. 21ᵃ, v. § 130.

Změny souhlásky p mimo měkčení.

1. p (ṗ) je změněno v t, zejména a pi v te a ty, v dial. tet, teknej, tyte je s tenou mýt. 338 m. pět, pěkn-, pite (pijte), s pěnou; srov. změnu parallelní b-d v § 342. Dále je změněno p v ť v ě. tipec proti stč., pipec, pol. pypeć sthněm. pfiffiz.

2. p změněno v f v doudl. fáb m. páv, fáb, fábí péro BartD. 87 (stjick.); o tom v. doleji § 471; – v slc., zlin. a dbeč. figle (plur.) BartD. 13 aBtch. 433, č. pikle, stč. pikel; – pt změněno v ft, ve fták Us. m. pták, fták Btch 433; vták Šemb. 40 (záp.-mor.), za ft bývá vt atd., srov. sln. ftič a vtič m. ptič Mikl. 507; v doudl. krofta Kotsm. 11 m. kuroptva; – v ob. fčela, včela ze *pčela, srb. pčela, pol. pczoła, stsl. bъčela; – sem patří také fstruh, vstruh m. pstruh, wſruch Nom. 63ᵇ.

3. p v b, v babouk Us., Kotsm. 18. m. pavouk; dále v dial. charba BartD. 13 (zlin.) a j., bohádka t. 63 (val.) a j., m. charpa, pohádka. V laš. nazba t. 108 m. náspa změněna skupina temná v jasnou.

4. p ve v, v pomor. charva m. charpa BartD. 30.

O stč. i nč. máry v. stč. páry, ze střhněm. bâre, v. § 343 č. 3.

5. p v k, v kapradí v. papradí, laš. paprutka BartD. 118, pol. paproć, rus. paporotь, z paportь Mikl. Et. Wtb. 231; – křepelka, slc. a srbch. prepelica, m. perper- Mikl. Et. Wtb. 243 a I² 507; – kondrava Jg. v. pondrava, z po-norva Mikl. Et. Wtb. 212; – v Kařez, Karez, Kařízek Šemb. 22 (zbirož., jména místní) m. pařez atd.; – v kříkopa BartD. 87 (stjick.), Btch. 433 (dbeč.) a j. m. příkopa, vlivem následujícího -ko-; – v mor. křesný m. přesný (bez kvasnic) BartD. 63 (val.).

Na pohled je p změněno v h v č. levhart za lat. leopardus, a dále ve štíhlý vedle štíplý; ale české levhart je přejato z němčiny, kdež znělo střhněm. lipharte atp. Matz. Cs. 240, – a štíhlý, štíplý jsou slova významu podobného, ale původem různá: štíhlý patří k stsl. scêglъ singularis, srbch. cigli einzig, rus. ščegolь Stutzer Mikl. Etym. Wtb. 289, aštíplý, číplý Vel., Kom. Jg. k pol. szczupły.

Cizí p.

V slovích přejatých cizí p většinou zůstává, na př. ve slovích op, opice, z germ., stnor. api, dněm. ape Uhlenb., – plch stsl. plъchъ ze sthněm. pilih t., – placka z lat. placenta, – stč. papier nč. papír

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).