Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<417418419420421422423424425>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[421]číslo strany tisku

2. Ze skup. ps, pt, též v dobé psl., viz § týž: vosa lit. vapsa, súti m. supti, čřieti ze čerpti.

3. Dále jest p odsuto porůznu v slovích jednotlivých: kurotva Btch. 424, kurotev Tomsa 58, korotev Us., stč. kuroptwa ŽWittb. 104, 40 aj., – perný piperatus SlovKlem. 74ᵇ a j. m. peprný, odtud perník, – struh Us. a Kotsm. 15 m. pstruh, – a v slově přejatém hautman Comest. 257ᵇ, Ben. Ex. 18, 21 aj. m. hauptman.

b, .

Souhlásky b, píší se:

většinou bez rozdílu měkkosti literami b, na př. k biti ad locum certaminis Ol. 1. Reg. 17, 22 av jeho biti essentia Kat. 100; – bb, bbilo (bylo) AlxM. 2, 1, bby (by) t. 2, 13; –

někdy měkkost označena a psáno , na př. hraḃíj KřížB. 87ᵃ, nel̇íjḃíjſs t. 84ᵇ, l̇íjḃíj t. 88ᵇ, l̇íjḃila t. 79ᵃ, ſoḃie t. 75ᵃ a 76ᵃ a j.; – Šteyer v Žáčku (1668) na str. 13 a 14 poznamenává, že někteří rozeznávají b s obloučkem (nahoře v pravo) a b bez toho obloučku; patrně mělo býti ono pro tvrdé, toto pro měkké b, ale pravidla v tom postřehnouti nemohl; – tak vykládá také Rosa (1672) na str. 1 a 2, apíše na př. na str. 62 ryba (b s obloučkem) dat. rybě (bez obloučku), ale tutéž odchylkou i bjda (s obloučkem) atd.; – totéž dvoje b píše Puchmajer v Chrámu Gnidském (1804); – Tham v Neueste Methode (1811) str. 20 poznamenává, že někteří liší b zavřené (s obloučkem) a otevřené (bez obloučku), ale vyznává, že v tom nepostihuje pravidla. –

V AlxV. 1746 je napsáno pyly m. byli, chybně. –

bj se mění v bi,.

Změna tato stala se v době české předhistorické, a stala se v slabikách bja, bju: žádané bja, bju změnilo se v bia, biu, a oslabením jotace změněno bi- dále v , srov. § 329. Na př. hýbati part. praes. psl. gybję, česk. předhistor. gybja, -bia, -bʼa, stč. přehlas. hý; plur. psl. gybjątje, česk. předhist. gybjúce, -biúce, stč. nepřehlas. hybʼúce, přehlas. hýce atp.

Měkkost v slabikách těchto pamatuje se v češtině vůbec až do přehlásky a-ě a u-i; kdyby byla zanikla dříve, ztvrdlé *hýba, *hýc- nebylo by se mohlo přehlásiti v hýa hýc-.

Dialekticky pamatuje se táž měkkost posud; jako se říká Morav́an BartD. 98 (laš.), Opavjané Šemb. 51 (vých-mor.), Liṕany (mor.) atd, tak se říká také Dubʼany atp.

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).