[330]číslo strany tiskuněkdy na poč. stol. XIII, odtud šířilo se a jest pravidlem obecným od poč. stol. XIV, dílem již od skl. XIII.
Odtud drží se ř v češtině historické a je pravidlem v češtině západní a v nářečích na Moravě a v Slezsku. Jenom slovenština má pravidlem r – mimo řídké bohemismy s ř, na př. příčina Pastrn. 129 –, a rovněž tak nářečí uherskoslovenské na Moravě; příslušníci tohoto nářečí pocházejí od přistěhovalců slovenských z Uher, sousedé jejich pro r m. ř škádlí je pokřikem: triatricet krepelek preletělo pres naše pole BartD. 34.
Ovšem i na území ř-ovém vyskytují se příklady s r místo nebo vedle žádaného ř, kde bud r ze změny náležité se vyňalo, na př. uderiti m. udeřiti, nebo r za bývalé ř jinou cestou se dostalo, na př. korec m. kořec, impt. ber m. beř atd. O těch odchylkách viz na svých místech doleji.
Temné ř (rs) a jasné ř (rz).
260. Hláska ř může se vysloviti za proudu zvučného (a při tom mírného) anebo bezezvukého (a při tom prudkého); ř vyslovené za proudu bezezvukého je temné, za proudu zvučného je jasné. Ve výslovnosti novočeské jeví se tento rozdíl, když před ř jde souhláska jiná temná nebo jasná; tu můžeme ho postihovati, když bedlivě pozorujeme znění ř na př. v odříti a otříti: ř v odříti (ve skupení s jasným d) je jasné, v otříti (ve skupení s temným t) je temné; rozdílné znění temné a jasné znamená se zvláště na sykavém příhlase: temné ř zní jako rs, jasné ř jako rz.
Zjevnější a zřetelnější než v nč. bylo rozdílné temné ř a jasné ř v době staré. Důkazem jsou nám staré rukopisy, které často a dílem velmi přísné dvojí tuto hlásku způsobem velmi vhodným liší, píšíce temné ř spřežkou rſ (nebo rſſ, rſz, rzſ), a jasné ř spřežkou rz. Ku psaní tomu byli stč. písaři vedeni zajisté zřetelnou výslovností své doby, jejich lišení rz a rſ atd. je tedy svědectvím, že také živý jazyk jejich doby zřetelně rozeznával jasné ř a temné ř. Tak na příklad
v ŽKlem. psáno po souhláskách temných pravidelné rſ (n. rſl), na př. prſied 7ᵇ, prfies 31ᵃ, prſiweden 8ᵃ, potrſiebuge 21ᵃ, opatrſil 20ᵇ, opatrff 12ᵇ, zatrfieno 107ᵇ, trſieſti 17ᵇ, trſaſla ſie 10ᵃ, ſtrſiebro 7ᵃ, wzkrſieſſenye 139a, krſeſt t., krſiwdu 38ᵇ, bláto czrfiedne plataearum 11ᵇ, na chrſebtie 48ᵃ atd., jindy pak rz, na př. dobrzie 7ᵇ, brziucho 33ᵃ, drziewo 127ᵇ, pohrzeb 139ᵇ, ſezrze devorabit 130ᵇ, otewrziete 97ᵇ, rzeci 68ᵇ, rzekl 6ᵃ, rziecz 41ᵇ, rzad 145ᵇ, zwierzata 37ᵃ, burzie 10ᵃ, oltarz 17ᵃ, otworz 38ᵃ atd.; – odchylky jsou nemnohé, na př. dobrfie 21ᵇ, hrfiech 6ᵃ, wzezrſi 7ᵃ, prziwedl 62ᵃ, trzeti 136ᵃ, krziz 139a a j.; –
v AdamKap.: po temných psáno rſ, oſtrſiezi (impt.) 13, prſiel(ſ)tyl 15, prſikladem 15, prſity advenire 16, prſied 16, prſieſiedlo 15, – jindy rz, hrziech 13, 16, drzewe 16, horzu 12, tworzecz 13 atd., – odchylka žádná; –
![[330]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00342.jpg){kind=link}