[331]číslo strany tiskuv AnsKap.: po temných psáno rſ, krſiz 1, ſkrſizie 3, 9, pod krfizem
11, prfides 5, – jindy rz, hrziebi 1, hrzieczſkim 3, uzrziech 7. uzrziechu
11, horze 9, otworzichu 2, ſlogierz 1 atd., – odchylka zřídka: ukrzizowana
7, wzkrzie(ſeny) 6; –
v GalDl.: po temných psáno rſ, rſz (toto = rš, neboť ſz je tu = š), na př. prſyed lᵇ, prſyeſtala 2ᵃ, trſetyeho 2ᵇ; prſzyed 1ᵃ, prſzygal 1ᵇ, 2ᵃ, prſzykazyu 1ᵃ, prſzyſahagyu lᵇ, prſzyſzla 2ᵇ, – jinde rz, na př. drzewerzeczene lᵇ, drzewe lᵇ, drzewnyem lᵇ, burzyu 1ᵃ, marzy 2ᵃ atd.; – odchylky: krzeſt 2ᵃ, wſkrzyſſen 2ᵇ (jen ty); –
v Táb.: po temných psáno rſ, rzſ, na př. prſyued I, 3, prſyed I, 10, zaprfiech (aor.) I, 24, ſprzſyezi III, 16, bez prfielaza III, 27, trfi III, 19, ſeſtrficzko I, 5, – jindy rz, na př. drzwi III, 25, obezrzieti IV, 6, wyerzis II, 21, rziecz II, 1 atd.; – odchylky řídké; –
v AnsOp.: po temných psáno rſ, na př. krſyva 6, crſiſte 3, trſykrat 3, 4, potrſebugemy 6, we trſech dnech 6, Petr zaprſye (aor.) 3, 4, zaprſys 4, prſyſahagye 3, prſygydefta 6 atd., – jinde rz, na př. shrzieſſyl 7, vdrzie (aor.) 3, dobrzie 3, wzezrzye (aor.) 4, vmrzie (aor.) 5, horze 4, rzekl 6 atd., – zřídka odchylkou: przied 7, wzkrzyeſſyl 7 a j.; –
v rukopisích jiných vidí se stopy tohoto lišení tu, když se ř píše z pravidla (temné i jasné) spřežkou rz, ale mezitím jsou některé příklady, kde psáno rſ po souhláce temné; tak na př. ve Štít. ř. psáno z pravidla rz, ale vedle toho také: chytrſe 85ᵇ, opatrſijm 96ᵇ, ſtrſechu 89ᵃ, wnytrſ 74ᵃ, wnytrſnij 72ᵇ, zaprſel 89ᵃ, ſprſahaa 99ᵃ, skrſeht 73ᵇ atd.; – v KatBrn. je též pravidlem rz, a při tom psáno: myſtrſy 109, naoſtrſyty 304, prfiebywaſſe 22, prſyſſyecy 178, prſieſta 120, prſyletyewſe 156, prſypudyl 88; – rovněž tak v Marg.: krſyfta 19, wſkrſyeſſeny 10, prſyklad 298; neprſyetelſky 291 atd.
Srov. Dobrovský, Gesch.2 119; mé články v Listech filol. 1877, 239 sl. a 1879, 52; a Jirečkův v ČČMus. 1875, 332 (tu však vyložen rukopisný rozdíl rſ a rz jako pravopisný).
ŕ.
261. ŕ je původu dvojího:
a) Z původního rj; na př. praes, oŕete, nom. moŕe, gen. moŕa atd., z pův. orjete atd., v. § 262. Toto ŕ je z doby psl., a bylo také v stč.
b) Krom toho jest ŕ vzniklé změkčením od následujícího -i, -ě, -ie, -ia, -iá, -iú, -e (původního) a -ь, na př. pokoŕiti, dat. lok. pokoŕě, part. pokoŕiec-, kuŕata, kuŕátko, pogoŕú, mŕete, sg. akk. máteŕ, z psl. pokoriti atd.; v. § 263 a sl.
ŕ se změnilo z pravidla v ř, na př. a) moře atd., b) pokoŕiti, pokořě atd.
Všeliké staré ř je ze staršího ŕ. Při a) moře z moŕe atp. je to
![[331]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00343.jpg){kind=link}