[334]číslo strany tisku263. Případy s ŕь (z *rjь) mají mnohé výjimky z pravidla jinde platného (v. § 262), a výjimky ty v mezích svých opět pravidelně vystupují; proto je třeba promluviti o nich zvláště.
Psl. slabika ŕь bylo buď v řadě slabik jerových na místě sudém, nebo lichém.
I. Psl. ŕь bylo na místě sudém, tedy ŕь?. Tu je za ně (podle pravidla jerového § 137) pravidelné české ře; na př. sg. nom. vepřek z vepŕь2kъ1. Odchylka je v pl. gen. kováren atp., a vysvětluje se tím, že slovo to není z náležitého kovaŕь2nъ1, nýbrž že je nově utvořeno ze sg. kovárna, který měl ztvrdlé r podle pravidla zde doleji (II. b) vyloženého.
II. Psl. ŕь bylo na místě lichém, tedy ŕь1. Tu bývalé -ь všude zaniká (podle téhož pravidla § 137), za zbylé pak ŕ má čeština někdy ř a někdy r. Rozeznávejme případy, kde bylo psl. ŕь, zda-Ii a) na konci slova, nebo b) uprostřed, nebo c) na začátku jeho. V případech b) a c) následovala po ŕь- vždycky souhláska nějaká, bylo to tedy spojení ŕьt- (kdež t znamená souhlásku vůbec).
a) Psl. ŕь bylo na konci slova, tedy – ŕь1. Tu je za ně v češtině pravidelně ř. Na př. Jaromiř (masc.) z-miŕь1, -mir-jь, yaromyrz DalC. 46, Jaromyrz Pulk. 176ᵃ, vyhořal Jaromiř z kořen Let. 433, Chotěboř (masc.) z –boŕь1, bor-jь, ovčář z ovьčaŕь1 (koncovka vlastně cizí, ale přijata v slovanštině do kmenů -jo, tedy -ŕь), pekař, ritieř atd. Odchylka odtud je v stč. těžar, ovčár atp. a vzniklých z toho jm. míst Ovčáry, Psáry atp.; vysvětlení této odchylky viz zde doleji (v b).
b) Psl. rь1 bylo uprostřed slova, tedy -ŕьt. Tu ь zaniklo a ŕ ztvrdlo, za psl. ŕьt je tedy pravidlem české rt. Na př. širší ze šiŕьš-, stč. morský z moŕьsk-, lekarstvo z lêkaŕьstvo atd. Srovnej změnu –ňьt- v nt-, na př. menší z mьňьš-, konský atp., v § 294. Odchylky, kde se vyskytují, vznikly analogií: nč. mořský podle subst. moře, lékařstvo podle lékař atd.; mnohdy dostávají převahu a jsou v jazyku nč. většinou a pravidlem.
Máme pak tuto změnu – ŕь1t- v -rt- v případech mnohých a zejména také v následujících:
v kompt. horší, širší, z -ŕьš-; na př. bude horſſy Štít. uč. 138, aby nebyly horſſe t. 59a, vždy sě horſſĭm horſſíms peka Jid. 30, horſſye chwíle AlxM. 4, 2, ſſyrſſye rady DalC. 21 atd., nč. horší, širší; – odchylkou -řší: nenie horzſyeho Mast. 29, ſſyrzſſij rady Háj. 431a, ſſyṙſſij rady t. 436a; příklady -řší vznikly působením příbuzných adv. hóře, šíře; vyskytují se velmi zřídka, poněvadž psychologické spojení těchto komparativů s vytčenými adverbiemi není dosti na snadě; –
v adjekt. -rský z -ŕьsk-; na př. morský, morſku yahodu ŽGloss. 77, 47, mocú morſku t. 88, 10, morzkych měst t. j. morských svD. 18, ryby morſke ŽKlem. 8, 9, stezky morſke t., vody morſke t. Moys. 19 a j.
![[334]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00346.jpg){kind=link}